Rakouský kancléř Karl Nehammer je podle premiéra Petra Fialy (ODS) připraven podpořit rozšíření kapacity ropovodu TAL (Transalpinský ropovod). Česko by tak mělo zajištěnu dostatečnou kapacitu pro případ, že by nemohlo využívat ropu z Ruska. Fiala to řekl na dnešní tiskové konferenci po jednání předsedů vlád v Praze. S Nehammerem se též shodl na nutnosti spolupráce se zeměmi, které mohou budovat a rozšiřovat kapacity plynovodů a budovat nové LNG terminály.

„Velmi oceňuji, že pan kancléř je připraven svou autoritou podpořit naši snahu o rozšíření ropovodu TAL, abychom měli do budoucna zajištěnu dostatečnou kapacitu ropy v případě, že by z jakýchkoli důvodů ropa z Ruska nemohla být pro Českou republiku využita,“ řekl Fiala.

Dále čtěte

Nový Týdeník FORUM: Pražská Ukrajinka si dojela pro mámu s bráchou do Mariupolu. Cesta jí trvala 12 dní

Nové vydání Týdeníku FORUM ve svém titulním článku zkoumá důvody, pro něž prezident Miloš Zeman hodil přes palubu Andreje Babiše,…

O větším využití ropovodu TAL se mluví v souvislosti s možným unijním embargem na dovoz ropy z Ruska, která do ČR proudí zejména ropovodem Družba. Na TAL je Česká republika napojena přes produktovod IKL. Z něj loni Česko pokrylo zhruba 51 procent dovozu ropy, který činil 6,8 milionu tun, vyplývá ze statistik ministerstva prů yslu a obchodu.

Také ministr průmyslu Jozef Síkela (za STAN) dříve zmínil, že nejvhodnější pro zajištění rozšířené kapacity ropovodů je TAL vedoucí z italského Terstu, což je také součástí dříve avizovaného energetického balíčku.

Státníci hovořili o možnostech snižování závislosti na ruském plynu, která je v obou zemích vysoká. „Shodli jsme se na nutnosti spolupracovat se zeměmi, které mohou budovat, rozšiřovat kapacity a budovat nové LNG terminály,“ řekl Fiala.

Rakousko je podle něj ve specifické situaci, neboť má jednu z největších kapacit zásobníků plynu v Evropě. „Bavili jsme se i o tom, jak by bylo možné pro Českou republiku kapacitu využít. To je otázka ne úplně jen politická, protože zásobníky jsou v soukromém majetku a je potřeba jednat i s těmi vlastníky,“ dodal český premiér.

Pokud by z jakýchkoli důvodů došlo k rychlému ukončení ruských dodávek plynu do Evropy před vybudováním alternativních kapacit, bude podle Fialy nezbytná solidarita dalších evropských zemí vůči těm, které jsou na konci plynových vedení, nemají přístavy a možnost samy situaci řešit.

Rakouského kancléře @karlnehammer jsem pozval do Prahy při našem prvním setkání v Bruselu.

Jsem rád, že ho můžu dnes přivítat v Kramářově vile. pic.twitter.com/sCVBX2wYKr

— Petr Fiala (@P_Fiala) May 17, 2022

Rakousko a Česko naopak rozděluje pohled na jadernou energetiku. Rakousko ji dlouhodobě odmítá, zatímco Česká republika chce jaderné elektrárny rozšiřovat, aby se mohla do roku 2033 vzdát energie z uhlí.

„V otázce jaderné energie máme různá stanoviska. Rakousko se v 70. letech minulého století vyslovilo proti jaderné energetice, ale má výhodnější zeměpisnou polohu, co se týče využívání síly vody, slunce, větru, biomasy. Co se týče bezpečnosti, stále spolu vedeme dialog,“ poznamenal Nehammer.

Fiala uvedl, že rakouské pozici rozumí. Kancléři připomenul skladbu českého energetického mixu a důvody, proč je pro ČR jaderná energetika zásadní. Ujistil Nehammera o tom, že vše, co Česko činí, překračuje nezbytné bezpečnostní standardy. Česku nejsou obavy okolních zemí lhostejné, podotkl premiér.