Český premiér Petr Fiala (ODS) spolu s dalšími sedmi předsedy vlád evropských zemí v otevřeném dopise vyzval provozovatele největších sociálních sítí k efektivnějšímu boji s dezinformacemi. Znění dopisu ve středu zveřejnil úřad vlády v tiskové zprávě. Předsedové vlády varují před využíváním sociálních platforem k vyvolávání nepokojů, násilí v ulicích, šíření propagandy nebo dezinformací.
„Spolu s ostatními předsedy vlád zemí střední a východní Evropy se obracíme otevřeným dopisem na významné společnosti v oblasti sociálních médií. ,“ napsal premiér na twitteru. „Technologické platformy se staly virtuálním bojištěm a nepřátelské zahraniční mocnosti je využívají k šíření falešných zpráv, které protiřečí zprávám zpravodajských serverů opírajících se o fakta. Vyzýváme představitele těchto platforem, aby začali jednat,“ dodal.
Dopis vedle Fialy podepsali předsedové vlád Slovenska, Polska, Ukrajiny, Moldavska, Estonska, Lotyšska a Litvy. Upozornili na to, že sociální média se stala v demokratických zemích „virtuálním bojištěm“, které využívají nepřátelské mocnosti k dezinformačním kampaním. Mají podle nich za cíl destabilizovat a oslabit demokratické země.
V čele informační války se podle premiérů ocitlo po začátku války na Ukrajině například Moldavsko. „Útoky jsou však vedeny i na všechny naše země, protože i když se přímé cíle liší, konečné cíle informační války jsou univerzální,“ stojí v dopisu. Informace mají země destabilizovat, oslabit jejich demokratické zřízení, zmařit vstup Moldavska a Ukrajiny do EU či oslabit podporu Ukrajiny čelící ruské agresi, míní politici.
Sociální sítě by neměly podle premiérů například přijímat platby od osob, na které jsou uvalené sankce kvůli jejich jednání namířenému proti demokracii a lidským právům. „Návrhy algoritmů by měly při propagaci obsahu upřednostňovat přesnost a pravdivost před zapojením. Musí být rovněž transparentnější,“ napsali.
Platformy by také podle předsedů vlád měly vyčlenit dostatečné personální a finanční zdroje, aby mohly účinně reagovat na „výzvy spojené s moderováním obsahu“. Na mysli mají především nenávistné projevy, u kterých nemusí stačit algoritmy, ale je rozhodující lidská kontrola. Společnosti by se rovněž měly zabývat hrozbou, kterou znamenají fotografie a dezinformace vytvořené umělou inteligencí. Takové fotografie a texty by měly být jasně označené, aby bylo možné je rozpoznat, doplnili signatáři dopisu.
K těmto řešením je podle premiérů nutný globální přístup k regulaci sociálních sítí, ale také samoregulace ze strany velkých firem. „Vzhledem k celosvětové dominanci omezeného počtu hráčů se tato potřeba stává ještě naléhavější,“ napsali. Vybídli i k širší spolupráci s vládami, občanskou společností, odborníky, akademiky, nezávislými médii a subjekty, které se zabývají prověřováním faktů.