Petr Fiala neskočil do pasti Babišovi v jeho kampani. Nenechal se vyprovokovat a oznámil, že až do prezidentských voleb nebude s Babišem chodit do televizních debat a nebude mu tak pomáhat v jeho hybridní kampani. Pro Babiše a jeho tým musí jít o nečekanou komplikaci. Obžalovaný majitel hnutí ANO totiž potřeboval duely s Fialou ke svému zviditelnění a kopání do vlády. Do toho mu však Fiala hodil vidle.
„Je to zvláštní Babišova hra s veřejností. A já jsem se rozhodl, že mu v této hybridní kampani nebudu pomáhat. Ani účastí ve společné televizní debatě. Jsem připraven se mu postavit jako lídrovi parlamentní opozice. Pro svoji prezidentskou kampaň má ale jiné oponenty. Pana Středulu, paní Nerudovou či pana Pavla. Já to nejsem, byť mě k prezidentské kandidatuře před několika dny dokonce vyzval,“ vysvětlil premiér a dodal, že se s Babišem klidně potká ve studiu, ale musí oznámit, že není kandidátem na prezidenta.
U Babiše jde o prudkou otočku. Dokud byl v premiérské funkci, důsledně se vyhýbal televizním debatám. Bylo před volbami a on a jeho tým věděli, že duel nemůže vyhrát s žádným z lídrů tehdy opozičních stran. Naplno se to potom potvrdilo v předvolebních debatách, kdy Babiše snadno pokořil nejen Fiala, ale i Bartoš, Jurečka, Rakušan nebo Markéta Pekarová Adamová.
Je naprosto jasné, co by Babiš v duelu nyní dělal. To, co už před lety. Celou hodinu by ječel deset naučených pololživých frází stále dokola. Skákal by do řeči, překřikoval by oponenta i moderátora. Celý pořad by byl jen o útocích na vládu, podlézání voličům Tomia Okamury, protože nikdo jiný už Babišovi nevěří. Babiš by si takový duel ukradl pro svoji exhibici v rámci předvolební prezidentské kampaně a využil by atraktivity duelu s Fialou, který by měl mnohem vyšší sledovanost než jeho povídání s moderátorkou na CNN Prima News.
Petr Fiala udělal dobře, že Babišovi neskočil na jeho léčku. A skutečně, jeho partnery do diskuze jsou Středula, Nerudová nebo Pavel. Jenže s těmi do debaty Babiš jen tak nepůjde. Nemá o nich pravděpodobně moc zajímavých informací ve svých složkách, neměl by na ně co štěkat, byl by v defenzivě, protože jeho oponenti by mu vyčítali neschopnost v premiérské funkci a ohromný střet zájmů. A diváci by viděli rozdíl v projevu. Na jedné straně ukřičený, poloslovensky ječící štamgast čtvrté cenové, na druhé straně kultivovaně debatující kandidát.