Premiér Petr Fiala (ODS) FOTO: Zbyněk Pecák / FORUM 24
FOTO: Zbyněk Pecák / FORUM 24
Miliardář Andrej Babiš ve sněmovně hodinu urážel vládu Petra Fialy. Zmateně ječel jako pavián, že si nová vládní garnitura jenom zařizuje teplé posty, slibuje nesplnitelné, vodí veřejnost za nos a z nouze jede pořád svého „antibabiše“. Nezapomněl také připomínat, jak se vždy za bývalých vlád pravice jenom kradlo a kradlo. Byla to velká přehlídka drzosti, prolhanosti a nekulturnosti. Jako vždy.
Je přitom naprostou záhadou, proč na takové špinavé drzosti nenacházejí poslanci demokratických stran adekvátní odpověď. Babiš si během svého pobytu ve vládě zprivatizoval veřejné zdroje a nechal proudit do svých firem stamilionové částky. 140 milionů odešlo z veřejných rozpočtů přímo do jeho médií. A nikdo Babišovi neřekne: „Pane, co to tu povídáte právě vy, který máte za sebou největší rozkrádání státních peněz v historii země.“
Projev premiéra Petra Fialy, kterým požádal sněmovnu o důvěru pro novou vládu, byl brilantní. Obsahoval celou řadu zásadních úkolů i celkovou vizi modernější a konkurenceschopnější země. Oproti někdejšímu stylu programových prohlášení se vláda zavazuje ke zcela konkrétním opatřením, jež mohou významně pozvednout Českou republiku. Jsme zvědavi, jak se povede zkrotit inflaci, jak se povede snížit zadlužení země a jsme zvědavi třeba na digitalizaci a stavbu 200 kilometrů dálnic. To vše je rozhodně správný program a s dostatečnou podporou ve sněmovně je zřejmě program realizovatelný. Představitelé ukřivděného hnutí ANO samozřejmě zcela lhali, že vládní prohlášení neobsahuje nic konkrétního.
Po těch mnoha letech, kdy úroveň premiérského projevu ve sněmovně spadla až na tak nízkou příčku, že člověku bylo pokaždé trapně, jsme stále ještě v euforii, když se díváme na styl Petra Fialy. Na druhou stranu je ale už i čas sledovat, jaké má jeho popis stavu země slabiny.
Jestliže Babiš vyčetl Fialovi příliš velkou porci antibabiše, tak je třeba říci, že slabinou nového premiéra je přesný opak – nedostatek antibabiše. Babiš touto taktikou ale dokázal mnoho. Skoro celá mediální a politická scéna se jako čert kříže bojí toho, aby nikdo nebyl obviněn z toho, že je antibabiš.
Přitom v tomto bodě nejde jen o jednoho požírače veřejných dotací a jednoho mediálního a chemického magnáta, který sedí ve sněmovně. Jde o to, že v uplynulých letech Česká republika sklouzla z cesty standardní demokracie a právního stavu do stavu ostudné pokřivenosti, kterou je třeba napravit. A právě obrana demokracie, svobody médií a obnovy právního státu ve Fialově klíčovém projevu chyběla. Přitom je zbytečné Fialu podezírat z toho, že by se bál. Spíše se drží svého přesvědčení, že tu zase nebylo za Babiše tak zle, aby docházelo k ohrožení demokracie. Vidí věci jinak a my máme také právo je vidět jinak.
V říjnových volbách česká demokracie doslova utekla hrobníkovi z lopaty. Chybělo málo a miliardářovo hnutí ANO mohlo sestavit se dvěma extremistickými formacemi silně antievropskou a v podstatě fašistickou vládu. Pro tentokrát se podařilo takovému vývoji i díky úspěšné kampani koalice SPOLU zabránit. Je ale klidně možné, že se zvrat demokratických poměrů může temným silám podařit hned příště. Mají k tomu nakloněná média a mají nekonečné finanční prostředky. A je pravděpodobné, že během náročného působení nepopulistické vlády se ještě zvýší množina voličů, jež nás s klidem uvrhne do východního autoritářství.
Svobodná a demokratická Česká republika prostě vůbec nemá vyhráno. Čeští demokraté se nyní plnou parou řítí do prohry v prezidentské volbě a za necelé čtyři roky mohou přijít v dalších parlamentních volbách o všechno. Ohrožení demokracie v Česku je zcela hmatatelnou a konkrétní hrozbou, která navíc souvisí i drastickým zhoršením mezinárodní bezpečnostní situace i s nárůstem extremismu po celém světě.
Abychom byli vůči Fialovi a jeho týmu spravedliví, tak je třeba říci, že deagrofertizace státu již skutečně začala a i premiérův projev obsahoval zcela konkrétní opatření, jež sníží moc Babišova holdingu. Jde o ukončení státní podpory řepkovému byznysu s bionaftou první generace, jde o zastropování zemědělských dotací i omezování umělých hnojiv. To je velice dobrý a záslužný směr. Je ale třeba silně přidat, protože času je málo a Babišova síla je obrovská.
Možná není program obnovy demokracie velkým trhákem pro naše polobarbarská média a pro televizní diváky. Je to ale ten hlavní program pro demokratickou vládu a pro tento parlament, který má nyní neuvěřitelnou šanci zabezpečit svobodné poměry pro další generaci Čechů. Tuto šanci lze ale také prokaučovat a nevyužít. Doufejme, že naše demokratické strany budou mít všech pět pohromadě.
