FOTO: Zbyněk Pecák / se souhlasem autora
Oblastí, která je v posledních měsících velmi aktuální a které se bude muset velmi intenzivně věnovat i vláda Petra Fialy, je energetika. Hned v preambuli vládního programového prohlášení se uvádí, že nový kabinet se bude muset vyrovnat i s důsledky energetické krize. Nejde ovšem jen o současnou energetickou krizi a rostoucí ceny energií, s energetikou úzce souvisí rovněž celková kondice naší ekonomiky a samozřejmě i otázka bezpečnosti, kdy je ve hře také to, zda si Česká republika udrží svou energetickou soběstačnost.
Nová vláda si důležitost energetiky uvědomuje, jak předvedl i premiér Petr Fiala ve svém středečním projevu v poslanecké sněmovně. Velmi dobře se mu podařilo vystihnout to, proč je problematika energetiky klíčová pro celé naše hospodářství a proč se od ní odvíjí také to, jak naše ekonomika dokáže obstát v následujících letech a jak si celkově povede.
„Budoucnost našeho hospodářství totiž bude v následujících letech více než kdykoliv předtím záviset na tom, jak se náš stát, naše firmy, naši podnikatelé dokážou přizpůsobit novým trendům zejména v oblasti nových technologií a průmyslových inovací,“ zdůraznil premiér Fiala u příležitosti hlasování o vyslovení důvěry své vládě v dolní komoře parlamentu.
A posléze dodal: „ČR je proexportně průmyslově zaměřená průmyslová země, ale nesmí být montovnou pro vyspělejší ekonomiky. A zde čelíme dvojímu riziku. Jednak že bychom mohli v mezinárodní konkurenci ztratit svoje výhody a začít zaostávat. A to druhé riziko je, že bychom nezvládli transformaci naší energetiky na nové podmínky a tím ztratili energetickou nezávislost, a tedy i schopnost ovlivňovat ceny pro naše domácnosti a podniky.“
Rovné podmínky pro jadernou energetiku
Energetická transformace je zkrátka zásadní pro celé naše hospodářství. Velká otázka ovšem je, zda se Česká republika doposud ve své energetice až příliš nespoléhala na jádro a nepodceňovala přitom ostatní energetické zdroje, což se vzhledem k současné atmosféře v Evropě, která jaderným zdrojům není příliš nekloněná, může ukázat jako docela velký problém.
V programovém prohlášení Fialovy vlády se vyzdvihuje to, že prioritou je podpora rozvoje jaderné energetiky a decentralizovaných obnovitelných zdrojů s důrazem na energetickou bezpečnost, soběstačnost, klimatické cíle a dostupné dodávky energií.
V souvislosti s rozvojem jaderné energetiky zde pak stojí, že kabinet chce docílit zajištění dlouhodobé náhrady za emisní zdroje a že v Evropské unii bude prosazovat pro jadernou energetiku rovné podmínky s ostatními nízkouhlíkovými zdroji. Vláda tak nechce ustoupit od úsilí uznat jadernou energetiku jako udržitelnou aktivitu.
To samé premiér Petr Fiala ještě více zdůraznil ve svém projevu, když prohlásil, že nechceme a nemůžeme ustoupit od záměru uznat v rámci Evropské unie jádro jako trvalý udržitelný zdroj.
Co se týče nových jaderných zdrojů, se potom konkrétně ve vládním programu píše: „Podpoříme dlouhodobý provoz stávajících jaderných bloků a výstavbu nového zdroje v Dukovanech pod podmínkou, že ho nebudou stavět ruské ani čínské firmy. Připravíme podklady pro rozhodnutí o dalších blocích ve stávajících jaderných lokalitách Temelín a Dukovany.“
Decentralizované obnovitelné zdroje
V kontextu navržené taxonomie pro udržitelné investice, kterou nedávno představila Evropská komise, to však bohužel mohou být pouhá zbožná přání. Jádro má být podle ní za udržitelné považováno pouze do roku 2040 u stávajících zdrojů a do roku 2045 u nových zdrojů.
Generální ředitel Skupiny ČEZ a 1. viceprezident Svazu průmyslu a dopravy ČR Daniel Beneš také upozornil na skutečnost, že přijetí taxonomie by mohlo znamenat, že nový blok v Dukovanech by mohl být zároveň posledním novým jaderným zdrojem v České republice. Podle Beneše je s navrženou taxonomií rovněž v rozporu i investice do šedesátiletého provozu stávajících bloků v Dukovanech či v Temelíně po roce 2040.
Zní to jako docela velká čára přes rozpočet. Je sice pravda, že vláda se to ještě může snažit zvrátit, ale měla by vycházet z toho, že i když se bude pokoušet vyjednat pro naše jaderné zdroje lepší podmínky, ničeho příznivějšího se jí už nemusí podařit dosáhnout, protože už uvedená taxonomie je kompromis, který se zemím odmítajícím jádro vůbec nelíbí, takže další ústupky z jejich strany jsou spíše nepravděpodobné.
Z toho všeho vyplývá, že vláda Petra Fialy by se měla přednostně soustředit na zmiňované decentralizované obnovitelné zdroje, na fotovoltaiku, kterou chce rehabilitovat a u které chce přispět k tomu, aby do roku 2025 na minimálně 100 000 tuzemských střechách vznikly nové fotovoltaické elektrárny, a v neposlední řadě pak na zemní plyn jako na klíčové transformační palivo v procesu dekarbonizace, jak je ostatně plyn označován i v programovém prohlášení Fialovy vlády. Ani pro něj sice nová taxonomie nevyznívá úplně ideálně, v jeho případě je však ještě šance na to, že se podmínky podaří zmírnit.
V každém případě, pokud se hovoří o tom, že jsme v decentralizovaných obnovitelných zdrojích zaspali, měli bychom se urychleně probrat a vláda by v tom měla jít všem příkladem; a mnohem více se zaměřit právě na ně v kombinaci se zemním plynem, protože jádro nás už nezachrání, jak se stále více ukazuje.
