Premiér Petr Fiala a ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka FOTO: Úřad vlády ČR
FOTO: Úřad vlády ČR
Vláda Petra Fialy ve středu schválila rozpočet na letošní rok se schodkem 280 miliard korun. Původní deficit, který navrhovala Babišova vláda, byl přitom 376,6 miliardy korun. Ministr financí Zbyněk Stanjura rozpočtový schodek snížil o celých 96,6 miliardy korun. Fialův kabinet tak jasně projevil svou vůli snižovat rychlost zadlužování státu. Přesto u některých úspor zůstávají jisté otazníky a hlavně, pokud vláda myslí vážně své sliby ohledně konsolidace našich veřejných financí, aktuální návrh rozpočtu je pouhý začátek, u kterého nemůže zůstat. Rozhodující bude hospodaření České republiky v nadcházejících letech, které už bude plně v režii současné vlády.
Ministrovi financí Zbyňku Stanjurovi se podařilo snížit výdaje státního rozpočtu o 76,6 miliardy korun, a naopak se počítá s dodatečnými rozpočtovými příjmy ve výši 62,2 miliardy korun. Jde o to, že rezort financí má na základě své lednové prognózy získat více prostředků ze sociálního pojištění či z některých daní, například DPH.
Zároveň se ovšem navýšily i některé rozpočtové výdaje. Mimořádná valorizace penzí kvůli vysoké inflaci si tak vyžádá 21 miliard korun a tři miliardy korun příspěvek na bydlení kvůli zdražení energií. Pět miliard navíc pak půjde do výdajů na obsluhu státního dluhu, tři miliardy do vládní rozpočtové rezervy a tři miliardy na kompenzace pro podnikatele.
Za zmínku stojí vývoj rozpočtové kapitoly, do které spadá úplně největší objem finančních prostředků, tedy ministerstva práce a sociálních věcí. Jeho rozpočet podle Stanjurova návrhu činí bezmála 758 miliard korun, vláda Andreje Babiše ho schválila ve výši více než 740 miliard a pro srovnání v roce 2021 rozpočtová kapitola tohoto rezortu představovala přes 714 miliard korun. Přitom celkové výdaje aktuálně schváleného rozpočtu jsou 1893 miliard korun.
Generálka na další úspory
Největší kontroverze vyvolává rozhodnutí nezvyšovat platby státu na zdravotní pojištění za děti, důchodce či nezaměstnané. Platby tak zůstanou na úrovni loňského roku, čímž se má ušetřit 14 miliard korun. Rozruch způsobuje také úspora na platech státních zaměstnanců 8,8 miliardy korun oproti tomu, co plánovala Babišova vláda. Za pozornost stojí i snížení dotací na obnovitelné zdroje ve výši 8 miliard korun.
Rozpočet na letošní rok lze vnímat jako určitou generálku na úspory, ke kterým vláda s nejvyšší pravděpodobností přistoupí v následujících letech. Petr Fiala a jeho vládní koalice dlouhodobě avizují, že se chtějí soustředit na výdajovou stránku rozpočtu, a plánují udělat audit agend, které by měl mít stát na starosti.
V programovém prohlášení Fialovy vlády se tak explicitně uvádí, že na základě inventury všech agend státu kabinet do konce roku 2022 představí konkrétní plány na snížení počtu úřednických míst a zbytečné úřední úkony zruší a potřebné služby zefektivní.
To, co teď sledujeme, ve skutečnosti není nic jiného než plnění předvolebních slibů, které dvojice koalic poskytla před loňskými volbami do poslanecké sněmovny. Dá se tak říct, že v současné době nedělá nic jiného než to, k čemu se před volebním kláním zavázala a k čemu má mandát od svých voličů.
Vysoce ožehavá věc
Jediné, na co si vláda Petra Fialy musí dát pozor, je, aby svými škrty neohrozila výkon nějakých důležitých veřejných služeb, které jsou pro veřejnost klíčové. To by se samozřejmě kabinetu mohlo nepříjemně vrátit, a ještě mu zavařit. Mohl by to být případ třeba nenavýšení plateb zdravotního pojištění za státní pojištěnce nebo snížení prostředků na regionální školství o čtyři miliardy korun, subvencí České poště o jednu a půl miliardy korun či úspor na hygienických stanicích. Doufejme ale, že vláda má dopady těchto úspor zmapované, takže se obejdou bez výraznějších negativních efektů na životy občanů.
Premiér Petr Fiala ve středu na tiskové konferenci po jednání vládního kabinetu zdůraznil: „Předchozí vláda jen od roku 2019 zadlužila každého občana ČR o 90 000 korun, každý tedy dluží 250 000 korun. Tomu vláda nemohla přihlížet a také jsme museli reagovat na rostoucí inflaci. Schodek je o 100 miliard korun nižší než předchozí návrh, o 140 miliard korun nižší než výsledek rozpočtu za rok 2021 a o 220 miliard korun nižší než návrh rozpočtu na loňský rok. A to vše bez zvyšování daní. Podařilo se přitom vyčlenit dostatek peněz na priority, které posouvají naši zemi dopředu.“
Zní to jako úspěch. Vláda Petra Fialy aktuálním návrhem rozpočtu dokazuje, že své rozpočtové snažení myslí vážně. Jak moc budou uvedené škrty občany bolet, se ukáže časem. Mnohem důležitější ovšem bude, jak moc budou bolet úspory, které teprve přijdou, a jestli je veřejnost dokáže přijmout.
A ještě větší otázka pak je, zda se vládní koalici s konsolidací veřejných financí podaří během tohoto volebního období výrazněji hnout bez zvýšení daní či snížení tzv. mandatorních výdajů státu. A to už je o dost citlivější téma, protože rozpočet ministerstva práce a sociálních věcí je opravdu enormní, škrtat v důchodech či měnit vzorec jejich valorizací je však vysoce ožehavá věc.
