Podle výsledků dnešního zasedání se vláda postavila negativně k úpravám zákona o střetu zájmů, jak je předložili poslanci opozičního ANO. Novela se týká zejména nahlížení do majetkových oznámení politiků po předloňském zásahu Ústavního soudu. Kabinet poukázal na to, že předloha prakticky kopíruje části širší koaliční novely.
„S ohledem na hospodárnost a přehlednost legislativního procesu vláda nepovažuje za vhodnou legislativní praxi souběžného projednávání návrhů zákonů obsahujících v rozhodující míře tytéž změny,“ stojí ve stanovisku kabinetu k novele poslanců ANO v čele s předsedou ústavně-právního výboru Radkem Vondráčkem. Z dokumentu vyplývá doporučení, že zákonodárci ANO se mohou snažit o úpravy předlohy koaličních poslanců pozměňovacími návrhy.
Veškerá majetková oznámení politiků by byla v registru ministerstva spravedlnosti přístupná podle předlohy ANO jen na základě individuální žádosti. Předloha k tomu upravuje také identifikaci žadatele. Zákon o střetu zájmů, a tím i povinnost podávat přiznání, by se navíc přestal vztahovat na neplacené radní menších a nejmenších obcí a na neplacené místostarosty nejmenších obcí. Novela by rovněž omezila nakládání s údaji uvedenými v majetkových oznámeních.
Novela koaličních poslanců zejména mění ustanovení, které brání poslancům, senátorům nebo členům vlády provozovat rozhlasové a televizní vysílání a vydávat periodický tisk. Aby nebylo možné zákaz obcházet, má se nově vztahovat na skutečného majitele provozovatele médií, nikoli na ovládající osobu. Podobně tomu podle předlohy bude u společností v případě omezení u veřejných zakázek, dotací a investičních pobídek, které míří na členy vlády. Sněmovna má návrh na programu nynější schůze, kterou brzdí obstrukce opozice.
Zpřísnění vlastnictví médií zjevně míří i na předsedu hnutí a bývalého premiéra Andreje Babiše. Nynější ustanovení o zákazu vlastnictví některých médií a získávání veřejných zakázek, dotací a investičních pobídek se do zákona o střetu zájmů dostala začátkem roku 2017. Babiš o nich mluvil jako o „lex Babiš“ s tím, že novela míří na něj. Po její účinnosti vložil akcie svých firem Agrofert a SynBiol do svěřenských fondů. Pod Agrofert spadá skupina Mafra, jež patří k největším mediálním domům v Česku.