Středeční atentát na slovenského premiéra Roberta Fica je zcela mimořádnou událostí v dějinách Slovenska. Vůbec poprvé od založení samostatného slovenského státu v roce 1993 došlo k tomu, že by významný politik našich východních sousedů čelil střelbě. Obecně však historie pamatuje celou řadu událostí, kdy musel představitel státu čelit život ohrožujícímu atentátu. Ne každý útok přežil. Kdy a kde se v posledních letech útočilo na politiky?
Chceme-li vypátrat, kdy naposledy musel významný politik čelit střelbě, nemusíme chodit daleko v čase. V srpnu loňského roku byl během své kampaně zastřelen kandidát na ekvádorského prezidenta Fernando Villavicencio. K události došlo v hlavním městě Quito. Po atentátu zatkla policie šest Kolumbijců, kteří byli v říjnu zavražděni ve vězení.
Útok na předsedkyni americké Sněmovny reprezentantů Nancy Pelosiovou zastavil v roce 2022 až příjezd policie. David DePape se tehdy vyzbrojil kladivem a vnikl do domu političky v San Franciscu. Tam nejprve napadl jejího manžela, pak už ale zasáhli strážci zákona a muže zpacifikovali. V tom samém roce čelila pokusu o atentát také argentinská viceprezidentka a bývalá prezidentka Cristina Fernández de Kirchner, a to před jejím bydlištěm v Buenos Aires. Pětatřicetiletého pachatele policie zadržela.
Takové štěstí neměl bývalý japonský premiér Šinzó Abe, který byl 8. července 2022 zastřelen během svého projevu ve městě Nara. O rok a den dříve, tedy 7. července 2021, potkal stejný osud prezidenta Haiti Jovenela Moisea, který byl zastřelen komandem neznámých útočníků ve svém soukromém sídle.
Ani Evropě se události podobného typu nevyhýbají. Poslední obětí vraždy byl z řad politiků primátor polského Gdaňsku Pawel Adamowicz, jenž byl 13. ledna 2019 pobodán na charitativním koncertě. V nemocnici zemřel o den později. Vynecháme-li úmrtí související s válkou na Ukrajině, pak čelil na starém kontinentě od té doby atentátu naposledy tehdejší finský ministerský předseda Jyrki Katainen. Pokus o jeho vraždu v Turku v roce 2012 dopadl neúspěšně.