Slovenský premiér Robert Fico zdržuje s podpisem vládní novely trestního zákona, kterou parlament schválil minulý čtvrtek. Omezuje tím čas prezidentce Zuzaně Čaputové, která zákon pravděpodobně vetuje, nebo rovnou napadne u ústavního soudu.
Kontroverzní trestní zákon má vejít v platnost 15. března a o pět dní později na jeho základě mimo jiné zanikne Úřad speciální prokuratury vyšetřující korupci, zneužívání pravomocí nebo extremismus. Novela také sníží trestní sazby za korupci či hospodářskou kriminalitu a zkrátí promlčecí lhůtu některých trestných činů.
Jakmile premiér novelu trestního zákona podepíše, prezidentka Čaputová má 15 dní na to, aby ji buď vetovala, nebo může okamžitě podat podnět k ústavnímu soudu. Čaputová si pravděpodobně vybere druhou možnost, protože její veto by koalice přehlasovala, upozornily slovenské Hospodářské noviny.
Následně by ústavní soud posuzoval, zda nebyl zákon v legislativním procesu schválen příliš rychle. Potom může jeho účinnost pozastavit, dokud nerozhodne o prezidentčině podnětu. Zákon ale mezitím může vstoupit v platnost, čímž by bylo plno trestných činů promlčeno a obžalovaní ze závažných a násilných trestných činů by byli najednou nevinní. Stalo by se tak i v případě, kdy by ústavní soud účinnost zákona zpětně pozastavil.
Zdržování kritizuje slovenská opozice. „Vyzývám Roberta Fica, aby obratem podepsal a doručil paní prezidentce novelu trestního zákona, kterou na hulváta protlačil přes parlament. Svým zdržováním brání paní prezidentce zaujmout stanovisko k tomuto skandálnímu zákonu a podniknout potřebné kroky k nápravě. Je absurdní, že se zde premiér chová, jako by mu celá republika patřila, a ignoruje nejen vůli lidí, argumenty odborníků, ale také demokratické instituce a procesy. Pane Fico, Vy máte lidem sloužit, ne se chovat jako jejich autokratický panovník, ani jako insitní youtuber!“ vzkázal premiérovi šéf Progresivního Slovenska Michal Šimečka.
Novelu trestního zákona kritizovala slovenská opozice i evropské instituce. Kvůli změnám od konce loňského roku protestovaly ve slovenských městech desetitisíce lidí.
Úřad evropského veřejného žalobce v prosinci uvedl, že vládní návrh změn v trestním právu na Slovensku znamená vážné nebezpečí narušení právního státu. V lednu pak Evropský parlament schválil vůči Slovensku kritickou rezoluci. Evropská komise dříve zase vyzvala Slovensko, aby nepokračovalo ve změnách trestního zákoníku ve zrychleném řízení a aby nerušilo elitní složku prokuratury bez důkladného uvážení.
Eurokomisař pro spravedlnost Didier Reynders dokonce vyjádřil své výhrady v dopise slovenskému ministru spravedlnosti Borisi Suskovi přímo v den hlasování o novele. „Vyzýváme vás, zastavte zrychlené legislativní řízení,“ napsal podle deníku SME. Schválení zákonů podle něj může způsobit „nenapravitelné škody“ a Evropská komise bude muset jednat, protože reforma bude mít dopad na evropské právo a finanční zájmy Evropské unie.
Slovensku podle deníku hrozí v lepším případě infringement, který může vést k žalobě na Evropském soudním dvoře a pokutě, v horším případě spuštění tzv. mechanismu podmíněnosti dodržováním zásad právního státu. Jde o novou proceduru, která byla zatím použita jen proti Polsku a Maďarsku. Komise ji může použít, pokud má pocit, že státy porušily zásady právního státu, což mohlo ovlivnit hospodaření s evropskými penězi. Trestem je pozastavení eurofondů.
Z dopisu, který má SME k dispozici, vyplývá, že ministerstvo spravedlnosti a eurokomise už od prosince intenzivně komunikovaly. V lednu poslala komise dopis, ve kterém konkrétněji popsala své výhrady k novelám.