NÁZOR / Posledním hitem slovenské vlády je návrh na zřízení speciálních „tiskových soudů“. Je prý třeba chránit nebohé politiky, aby si na ně novináři příliš nedovolovali, a u normálních soudů se to z hlediska činovníků moc vleče. Nedávno zase premiér Robert Fico prohlašoval, že novináři by měli pro výkon své profese nejdřív absolvovat kurs a být přezkoušeni.

U Fica nelze nějakou nezaujatost čekat, protože novináře označoval za „špinavé protislovenské prostitutky“, „idioty“, „slizké hady“, „krvelačné bastardy“ a „hyeny“. Slovensko plánuje založení Národního mediálního úřadu, který by dohlížel na fungování médií.

„Musí existovat právo na opravu, právo na odpověď, protože takový mediální bordel jako na Slovensku neexistuje v žádné zemi Evropské unie,“ prohlašoval Fico. Také si myslí, že novinářem by měl být jenom člověk, který vystudoval žurnalistiku nebo absolvoval příslušnou rekvalifikaci. „Měli jste být součástí nějakých stavovských organizací, kde budete mít nějaká disciplinární jednání. S tím musíme něco udělat, vždyť vy si děláte, co chcete, a nemáte absolutně žádnou zodpovědnost… Nenávist, s jakou píšete, je do nebe volající a přichází období, kdy budeme muset na tyto věci reagovat,“ vyhrožoval Fico, který novinářům dává vinu i za atentát na něj spáchaný.

Dále čtěte

Česko a Západ nad propastí? Chcete-li pochopit problémy současného světa, kupte si naši novou knihu

Pořiďte si v našem e-shopu novou knihu Nad propastí. Česko a Západ v boji o svobodu a demokracii, kterou jako editor…

Ujišťování slovenských činovníků poněkud připomíná jeden starší vtip Vladimíra Jiránka, kde muž vybavený zápisníkem na okraji lesa sděluje zajícům: „Nebojte se, zatím vás jenom sčítáme.“

Jakmile určitá vládní garnitura dává najevo nenávist a pohrdání vůči určité skupině občanů, působí pak zvláštně, když chce speciálně pro ni vyčlenit zvláštní soudy. Pro Roberta Fica jsou novináři vnitřním nepřítelem, v dobách Klementa Gottwalda se tomu u nás říkalo „protistátní spiklenecké centrum“. Ohledně praxe slovenských soudů můžeme mít jisté pochybnosti, tak, jako je můžeme mít o čemkoli jiném. Stačí paragrafy dostatečně gumové, aby umožnily jakýkoliv výklad.

V dobách vlády jedné strany, byla to ta, jejímiž členy byli jak Robert Fico, tak i Andrej Babiš, existovalo několik takových paragrafů. Například „hanobení představitele světové socialistické soustavy“. Ten měl zajistit, že si nebudete dělat legraci nebo nějak ošklivě se vyjadřovat nejen o zdejších soudruzích, ale třeba také poukázat na chátrání soudruha Leonida Iljiče Brežněva nebo upírské rysy rumunského vládce Nicolae Ceausesca. Co je, nebo není hanobení, si samozřejmě mohl vládnoucí režim určit podle libosti. Stejně tak existovalo „maření výkonu dozoru státu nad církvemi a náboženskými společnostmi“ a „příživnictví“, na jejichž základě bylo možné trestat kohokoli za zcela neškodné činnosti.

Dále čtěte

Libor Rouček: Spojení SOCDEM s komunisty, kteří chtějí odchod z NATO, je naprosto nepřijatelné

ROZHOVOR / V Evropě jsou sociální demokraté úspěšní, ale u nás stranu zdevastovala kombinace klientelismu, korupce, chování předsedů a touha…

Vzhledem k tomu, že současná slovenská vláda je složená z politických sil, které dávají najevo sympatie k ruskému režimu Vladimira Putina, za jehož vládnutí jsou novináři stříleni na ulici, zavírají je do lágru, vyhánějí do exilu, jsou registrováni jako takzvaní zahraniční agenti a jsou zlikvidována jejich média, moc bychom se nedivili, kdyby se tím v systému takzvané neliberální a řízené demokracie nechali v Bratislavě inspirovat.

Tak jako Robert Fico a Viktor Orbán hledí k Moskvě, Andrej Babiš zase s obdivem vzhlíží k Ficovi a Orbánovi. Jako když se kácí kostky domina, mohly by některé metody držení novinářů pod krkem dospět i k nám, kdyby se Babišův mocenský útvar dostal k moci. Vzhledem k tomu, že jeho koaličními partnery by byly další strany, kde nezávislé novináře nesnášejí, můžeme si výsledek domyslet. Zatím jsme u nás zažili urážení novinářů a médií, různé předžalobní výzvy a žaloby, vleklé soudy, instalování loajálních služebníků do mediálních rad, nakupování médií oligarchy a podobné metody.

Už máme zkušenost, že když se osoba s autokratickými sklony dostane k moci podruhé, má ještě méně zábran. Kromě bažení po moci a penězích k tomu ještě navíc přibude touha se pomstít za domnělé křivdy, na které homeopatika nezabírají.

Dále čtěte

„Západ bude muset přijmout krutou pravdu.“ Putin je otevřený jednání s Trumpem

Ruský prezident Vladimir Putin je otevřený jednání s Donaldem Trumpem o dohodě o příměří na Ukrajině. S odkazem na tři…

Andrej Babiš vytrvale touží po tom, aby byla veřejnoprávní média placena ze státního rozpočtu a nikoli z koncesionářských poplatků, a vede tímto směrem svou kampaň. Pak by se rok co rok musela třást, kolik jim vrchnost dá. „Byli jste zase neobjektivní? A za to chcete peníze?“

Všechno jede podle toho samého mustru: dostat se k moci, zkrotit média, paralyzovat Ústavní soud a pokud to půjde, změnit volební systém, aby ztráta moci už nikdy nehrozila. Není žádný rozumný důvod si myslet, že by Andrej Babiš s Tomiem Okamurou a komunisty a dalšími silami usilovali o něco jiného. Co mají v úmyslu, říkají ve skutečnosti dost dlouho předem, takže aspoň tohle bychom jim mohli a měli věřit.