Slovenský premiér Robert Fico FOTO: Evropská unie / se souhlasem
FOTO: Evropská unie / se souhlasem
NÁZOR / Ještě v pátek veřejně říkal, že má Volodymyra Zelenského plné zuby a že se ukrajinský prezident chová jako vyděrač a žebrák. Už v pondělí ho ale slovenský premiér Robert Fico zval prostřednictvím otevřeného dopisu na Slovensko, aby podle svých slov snížil vzájemné napětí. Ve skutečnosti to zkusil proto, aby alespoň navenek vybruslil z trapasu, jaký nemá ve vrcholné evropské zahraniční politice za poslední dobu obdoby. Zelenskyj Ficovu výzvu samozřejmě prokoukl a vtipně ho pokořil jedinou větou na sociální síti. Není divu. Po tom, co Fico v posledních týdnech předvedl, by se měl Ukrajině a jejímu prezidentu v první řadě omluvit. Pro svou neschopnost a primitivní zaslepenost je ale nyní pro smích celé civilizované Evropě.
„Slovensko nebude rukojmí ukrajinsko-ruských vztahů,“ běsnil slovenský premiér Fico v létě loňského roku, když bojující Ukrajina přestala přes své území přepravovat ropu dodávanou ruským koncernem Lukoil. Jeho hysterie ve chvíli, kdy vypršel rusko-ukrajinský kontrakt na dodávky zemního plynu, ale nyní svědčí o tom, že právě to se jeho zemi stalo.
Co jiného než nedořešená anebo přímo úmyslně ignorovaná závislost na ruských energetických zdrojích totiž vyznívá ze spršky trapností, přehmatů a neodpustitelných výroků, jimiž slovenský premiér v poslední době špiní evropský diplomatický prostor? Vyplývá z nich jen to, že právě on a jeho vláda ze Slovenska rukojmí ruské války na Ukrajině do značné míry udělali, ať už to bylo jejich vědomou nečinností, nebo neschopností.
Ohňostroj pomluv jako kouřová stěna
Kanonáda podpásových výroků, kterou Fico zorchestroval během posledních týdnů prosince a v lednu letošního roku, nebrala konce. Připomeňme si prosincové obvinění, které bezprostředně předcházelo jeho hanebné a ponižující pouti za Putinem do Moskvy.
Krátce před ní mu prý Zelenskyj nabídl úplatek. „Ukrajinský prezident se mě zeptal, jestli bych hlasoval pro členství Ukrajiny v NATO, kdyby mi dal 500 milionů eur z ruských aktiv,“ prohlásil Fico. Ruská propaganda zajásala. Teprve později vyšlo najevo, že mělo jít o odškodné pro Slovensko za ztrátu kvůli zastavenému transportu plynu přes ukrajinské území.
Právě před rozhodnutím neprodloužit transportní smlouvu s Gazpromem přitom varovala Ukrajina nejméně rok a půl dopředu. Její zcela legitimní a logické rozhodnutí omezit Ruské federaci finanční zdroje na podporu vraždění svých obyvatel označil přitom slovenský premiér za „sabotáž a avantýru ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského“.
V návaznosti na to začal Fico Ukrajině nepokrytě, a často rovněž zcela neopodstatněně vyhrožovat. Nejprve zastavením dodávek energie do zdecimované ukrajinské elektrické sítě.
Když vyšlo najevo, že Ukrajina za dodávky velice solidně platí a že Slovensko rády nahradí jiné země, například Polsko, přispěchal slovenský premiér s hrozbou zastavení podpory ukrajinským uprchlíkům na svém území.
Doplnil i výhrůžku o ukončení humanitární pomoci Ukrajině jako takové (která by sedminásobně lidnatější zemi na východ od Košic bezpochyby zlomila vaz). Naopak nepřišla výhrůžka ukončení dodávek zbraní ze Slovenska. I za ně totiž Ukrajina tučně platí a daně pak od Ukrajinců plynou do státní kasy.
Od výhrůžek k urážkám
Když už musela být směšnost Ficových politických výstupů zjevná i jemu samotnému, vytasil se s těžším kalibrem. Slovensko prý bude vetovat rozhodnutí Evropské unie o Ukrajině, která vyžadují jednomyslnost. Není to nic nového. Slovenský ministerský předseda již dříve konstatoval, že Slovensko by mohlo vetovat protiruské sankce. Nyní k tomu však přihodil možnost veta finanční pomoci pro Kyjev, anebo dokonce veto vstupu Ukrajiny do Evropské unie.
Konečně v pátek vynesl Fico svůj zatím poslední a „vrcholný“ trumf. „Já tu nejsem od toho, abych šel na ruku prezidentu Zelenskému. A přiznám se, že ho už někdy mám plné zuby. Chodí po té Evropě, žebrá a vydírá ostatní, žádá o peníze. To musí skončit!“ rozhorlil se zatím naposledy slovenský premiér během tiskové konference, jejíž sestřih hrdě sdílel na svém profilu na sociální síti.
To už hysterie slovenského premiéra ukázala, že je v koncích. Neexistuje žádný politický ani právní postup, jak válčící Ukrajinu donutit, aby znovu začala pumpovat na Slovensko laciný plyn, který bude Bratislava moci za tučný poplatek přeposílat dále na západ. Ficovi se přitom o nic jiného nejedná. O slovenské odběratele plynu je postaráno a jemu jde jen o zisk.
Fico si vůbec neuvědomil, že jeho ubohé výhrůžky a urážky jsou lidem, kteří již tři roky bojují o holé přežití, pro smích, a stejně tak nerelevantní jsou pro ostatní evropské země, jejichž podstatně kompetentnější vedení se s výpadkem ruských dodávek plynu už dávno dokázalo vyrovnat. Pokud je křik Slovenska oprávněný, je to především vizitka neschopnosti jeho vlády.
Slepá ulice ke smíru
Ve snaze zachovat si alespoň elementární zdání kompetence či zahraničně-politické relevance se tedy Fico odhodlal k domněle smírném gestu. Bez ohledu na diplomatické zvyklosti adresoval ukrajinskému prezidentovi (tomu, jak řekl, „žebráku a vyděrači“) otevřený dopis s rádoby pozvánkou ke smírčímu jednání o dodávkách plynu a o dalších sporných otázkách. Uskutečnit by se podle něj mělo na slovenském území.
Při té příležitosti Zelenskému mimo jiné rovnou navrhl, aby se na Slovensku v budoucnu konala také mírová jednání mezi Ukrajinou a Ruskou federací. Citovat z tohoto dopisu není třeba, lze se s ním snadno seznámit zde. Není ale od věci zmínit, že jeho vyznění patrně přimělo některé Ukrajince plakat smíchy. Bývalý ukrajinský velvyslanec v Rakousku Oleksandr Ščerba ho na sociální síti X rovnou označil za „smrt veškeré ironie“.
Ukrajinský prezident samozřejmě prokoukl, že slovenskému premiérovi o žádné řešení konfliktů nejde, jinak by se na něj obrátil docela jinou a standardní cestou. Zcela správně pak Fica veřejně zesměšnil svou jednovětou odpovědí „Ok, přijeď v pátek do Kyjeva“, což slovenskému premiérovi vyrazilo zbraň z ruky a zároveň ho dokonale zesměšnilo.
Zelenskyj si dobře uvědomuje, že je to Fico, komu nyní teče do bot a koho na mezinárodní scéně již jen málokdo bude brát vážně. Je to populista Fico, kdo se – aby zastřel neschopnost řešit skutečné problémy své země – nyní chová jako vyděrač a žebrá o poskytnutí alespoň malé trošky relevance od svých partnerů. Od Ukrajinců, potažmo od Zelenského, se jich nedočká. Ti řeší skutečné a podstatně palčivější problémy a na podobné tanečky nemají čas.
Pokud by je nicméně Fico doopravdy chtěl přesvědčit, že mu záleží na smíru a že chce rozvířené vztahy mezi oběma zeměmi uklidnit, první krok k tomu je překvapivě snadný. Stačí pro začátek uznat svou chybu a Ukrajině se za své dosavadní skandální chování pokorně omluvit.
