Volební preference strany Směr premiéra Roberta Fica podle nového volebního modelu dál klesají. Pokud by se volby konaly v listopadu, strana by nedosáhla ani na 20 procent. Její hlavní konkurent Progresivní Slovensko se jí vzdálil už o šest procent. I přes to by nejsilnější opoziční hnutí skládalo vládu jen stěží.
Podle listopadového průzkumu stranických preferencí od agentury NMS Research Slovakia by volby vyhrálo PS se ziskem 25,1 procent, Směr by měl 19,1 a třetí Hlas necelých 11 procent. Zatímco PS oproti říjnovému průzkumu opět mírně vzrostlo, Směr a Hlas pokračují v poklesu.
Preference Směru klesají od ohlášení vládního konsolidačního balíčku. Ukázal to už druhý průzkum v řadě. Voliči Ficovy strany nejvíce přechází ke straně Republika. Ta by nyní získala 8,7 procenta, a skončila by tak čtvrtá. Do parlamentu by se dostaly ještě dvě strany, KDH a SaS.
Poslední parlamentní volby v roce 2023 vyhrál Směr s necelými 23 procenty hlasů Druhé skončilo Progresivní Slovensko s téměř 18 procenty a třetí Hlas, který měl 14,7 procent. Třetí vládní strana SNS získala 5,62 procent. Nyní by se do parlamentu možná nedostala.
Autoři průzkumu upozorňují, že sběr dat skončil přesně v den, kdy neúspěšný prezidentský kandidát Ivan Korčok oznámil svůj vstup do Progresivního Slovenska. Tento krok, který má straně podle předsedy Michala Šimečky pomoci vyhrát příští parlamentní volby a sestavit vládu, se tak ještě ve výsledku neprojevil.
Ivan Korčok řekl, že PS si z opozičních stran vybral i proto, že má nejlepší šance porazit Směr a sestavovat další vládu. Jako jediná opoziční parlamentní strana zatím těží z propadu popularity vlády a stabilně od voleb roste. V posledních čtyřech průzkumech NMS mu třikrát vzrostly preference.
Novou podporu podle analytika NMS Mikuláše Hanese čerpá PS průřezově od voličů opozičních stran, zejména SaS a Slovenska, ale i voličů Hlasu či nevoličů. PS si na rozdíl od jiných stran také drží velké množství svých voličů, kteří jej volili již před rokem.
I přes to, že PS by nyní volby vyhrálo, by pro něj sestavení vlády bylo výzvou. Ani ve spolupráci s SaS a KDH by nezískali v parlamentu většinu.
Směr a Hlas by naopak mohly sestavit nejtěsnější většinu, a to v koalici s Republikou. Celkem by strany měly 76 mandátů ze 150.
Deník Sme upozornil, že agentuře NMS vycházejí preference Směru a Hlasu zpravidla nižší než v jiných agenturách. Ale i průzkumy jiných agentur ukazují, že vládní strany ztrácejí podporu a že tento efekt postihl od října už i Směr.