ROZHOVOR / Filip Neruda, syn nově zvolené europoslankyně Danuše Nerudové (STAN), během obou jejích volebních kampaní čelil velkému množství nenávistných komentářů na sociálních sítích. „Člověk si ty osobní útoky ze začátku bere, ale časem si zvykne, už to začne přecházet. Ale co si bere mnohonásobně víc, jsou útoky na rodinu, pro mě osobně útoky na mamku, což mě často dostane,“ říká osmnáctiletý student. V rozhovoru pro FORUM 24 mluví také o tom, proč podle něj Filip Turek uspěl u mladých voličů a co by měli politici dělat, aby oslovili mladší generaci.

Vy jste s vaší maminkou prošel už dvěma volebními kampaněmi. Daly se nějak porovnat?

Určitě tam jsou některé společné znaky, ale myslím si, že o tu prezidentskou byl určitě větší zájem než o eurovolby. Ale i tak mi přišlo, že to bylo podobně vyhrocené, až mě to dokonce překvapilo, jaká nenávist, ať už mezi voliči různých stran, nebo samotnými politiky, vlastně panuje.

Jsem ale rád, že jsem se do té kampaně mohl zapojit, že jsem nějakým způsobem mohl pomoct mamce, ať už na sociálních sítích, nebo když jsem s ní někam jezdil. I v prezidentské kampani loni jsme měli spoustu dobrovolníků, a to bych taky ocenil, že s námi někteří zůstali i teď do eurovoleb. Toho si moc vážíme.

Překvapilo vás na kampani něco? 

Jestli je něco, s čím jsem asi před kampaní nepočítal, tak to, že v některých momentech ta nenávist bude větší než v těch prezidentských volbách.

Před eurovolbami jste se vyjadřoval i k Filipu Turkovi, který má silnou podporu na sociálních sítích, a právě u mladých lidí. Úspěch měl třeba i ve studentských volbách. Čím to podle vás je, že mladé lidi tak oslovil?

Já to sám vnímám v mé generaci, že mladé oslovil. Hlavně teda musím říct, že ho volili kluci. Asi hlavní z těch důvodů podle mě je, že je v politice nový. Myslím si, že mladí mají nové politiky docela rádi. 

A co jim může hodně imponovat, je ten jeho vztah s auty, se kterými je opravdu hodně spojený. On taky samozřejmě působí jako macho, což je asi dobré, když chce člověk být influencer. Ale když chce jít do politiky, tak si myslím, že jsou ta měřítka trošku jiná.

Právě po té debatě mezi mamkou a panem Turkem přišla největší nenávist. Což mě opravdu zarazilo, jak má úplně zfanatizované voliče.

A jestli mě něco mrzí, nebo jsem se tomu trošku divil, že mi přišlo, že mainstreamová média se zaobírala jen tím pozitivním kolem něj, ale vlastně moc neřešila jeho výroky, které byly pro mě už za hranou. Kde urážel političky i politiky, i prezidenta. To mě zaskočilo, že se o to média moc nezajímala. Nebo třeba o zázemí jeho strany.

Ale určitě dostal velkou podporu od mladých lidí a myslím si, že teď je na něm, jak s tím bude pracovat v Bruselu, a jestli ta podpora bude kontinuální. 

Objevují se názory, že v budoucnu budou politici stále častěji přicházet právě ze sociálních sítí, z řad influencerů. Co si o tom myslíte?

Já si myslím, že se dost uvidí, jak se bude dařit panu Turkovi. Jak to s ním dopadne. Ale myslím si, že to nezpůsobí to, že teď každý druhý influencer by chtěl jít do politiky. Ani by to podle mě nešlo, většina influencerů se nějak moc o politiku nezajímá. Ale uvidíme. Já myslím, že dost ukáže, jak si povede pan Turek.

Filip Turek působí jako macho, což je asi dobré, když chce člověk být influencer. Ale když chce jít do politiky, tak si myslím, že jsou ta měřítka trošku jiná.

Měli by současní politici být víc aktivní na sociálních sítích?

Tohle je jeden způsob oslovování mladých lidí. Dost se zlepšil po prezidentské kampani, kde ať už mamka, nebo pan prezident se stali takovými trošku influencery. A myslím si, že by to mohlo zlepšit tu komunikaci mezi politiky a mladou generací. A mohlo by to trošku změnit ten dojem, že politikům je mladá generace jedno.

Taky doufám, že noví europoslanci budou lépe komunikovat, nejen skrz sociální sítě, ale obecně, protože doteď ta komunikace nebyla nic moc.

Vy osobně čelíte velkému množství nenávistných komentářů a výhrůžek. Jak to zvládáte?

Člověk si ty osobní útoky ze začátku bere, ale časem si zvykne, už to začne přecházet. Ale co si bere mnohonásobně víc, jsou útoky na rodinu, pro mě osobně útoky na mamku, což mě často dostane.

Já si myslím, že takové urážky do věcné debaty a diskuze nepatří. A pořád budu upozorňovat na to, že je normální spolu nesouhlasit, ale to neznamená, že si budeme nadávat a vyhrožovat. I kdyby tohle moje upozorňování mělo odradit jednoho člověka, tak si myslím, že to bude úspěch. I s ohledem na to, že vím, že mnoho političek a politiků má taky děti, a dokážu si představit, jak náročné pro ně musí být si tohle o rodičích číst.

Dá se třeba porovnat to prostředí na různých sítích? 

Já si myslím, že tady je takový trošku stereotyp, že nejvíc toxický je Twitter. Což z části určitě je pravda, ale třeba právě po té debatě s panem Turkem mi ty nejhnusnější zprávy chodily přes Instagram. Ale obecně na všech sociálních sítích je to teď strašně vyhrocené. Všiml jsem si toho i na TikToku, který jsem si pak odinstaloval, protože tam je to podle mě ze všech sítí úplně nejhorší.

Setkal jste se s nějakým útokem i naživo, nebo to je čistě problém na internetu?

Já často zmiňuju, že pes, který štěká, nekouše. Nedávno například někdo napsal, že mamka má umřít na rakovinu. Tihle hejtři v životě nepřijdou a neřeknou vám to do očí. To jsou prostě hrdinové za klávesnicí.

Je z vašeho pohledu politika „pro mladé“?

Já se o politiku zajímám od nějakých 14, 15 let. Vždycky jsem začínal na tom, že jsem s rodiči koukal na zprávy. Opravdu mě politika zajímá a myslím si, že je to téma i pro mladé lidi. Otázkou je, jak moc se politika zajímá o mladé lidi. 

Troufnu si říct, že problémy mladé generace se nedají generalizovat, protože každý je podle mě vidí někde jinde. Ale jestli bych si mohl dovolit říct téma, které určitě rezonuje mezi mladými, tak je to dostupnost bydlení nebo školství. Mnoho mladých lidí si vlastně říká, že se to vůbec neřeší a že na ně všichni kašlou. A kdyby se to třeba začalo lépe komunikovat, tak si myslím, že by i ta účast mladé generace mohla být větší.

Na všech sociálních sítích je to teď strašně vyhrocené.

Co by měli podle vás současní politici změnit? Je to hlavně ta komunikace, jak jste zmínil?

Já si myslím, že hlavně ta komunikace. Spousta politiků už pochopila, že sociální sítě jsou nedílnou součástí jejich práce, aby dokázali oslovit i mladou generaci, ale musí taky otevírat témata mladé generace. Aby si nemyslela, že není slyšet. To je podle mě ten hlavní problém.

Vy sám byste chtěl jít do politiky?

Na to se mě ptá každý, ale já vždycky říkám, že jsem pořád ještě na gymnáziu. A času dost. Ale o politiku se zajímám, a třeba tam jednou skončím. Ale určitě to není tak, že bych si teď řekl, že půjdu do politiky, to určitě ne. Já si myslím, že člověk nejdřív taky musí nabrat nějaké zkušenosti. A potom to třeba může zkusit.