Přání prezidenta Miloše Zemana, který před časem v rozhovoru pro čínskou státní televizi CCTV uvedl, že nejel do Číny poučovat o lidských právech, ale aby se naopak naučil, jak stabilizovat společnost, vyslyšel šéf KSČM Vojtěch Filip. Ve sněmovně pořádá seminář za účasti čínských komunistických ideologů.

[ctete]51315[/ctete]

Nepoučujeme, naopak se snažíme poučit

Zeman tehdy při návštěvě Číny v říjnu 2014 prohlásil: „Nepoučujeme o tržním hospodářství či o lidských právech nebo o něčem podobném. Naopak se snažíme se poučit. A já jsem v Číně, abych se učil, jak zvýšit ekonomický růst a jak stabilizovat společnost.“

Jeho slova u opozice vyvolala bouři nevole a jeden z mála, který se za něj postavil, byl Filip. V Otázkách Václava Moravce přisvědčil, že „pokud jde o stabilizaci, tak samozřejmě těch možností, čemu se tam lze přiučit, je mnoho.“ Jako příklad uvedl podporu vzdělávání a to, jakým způsobem fungují čínské školské systémy.

Aby jen nemluvil do větru, organizuje 21. března na parlamentní půdě seminář „Zkušenosti pro řízení a rozvoj státu“. Jak stojí na pozvánce, je pořádaný při příležitosti první návštěvy prezidenta Čínské lidové republiky v České republice po navázání diplomatických vztahů v roce 1949.

Seminář se koná pod záštitou předsedy sněmovny Jana Hamáčka (ČSSD) a velvyslankyně Čínské lidové republiky Ma Keqing. Těžko by někdo něco namítal, kdyby šlo jen o obchodní vztahy, které s touto nejlidnatější zemí světa rozvíjejí všechny vyspělé západní země. A jde jen o to, aby nebyly vykoupeny nepřiměřeným rozšiřováním sféry čínského vlivu. Za pozornost však stojí hosté, kteří se této akce jen pro pozvané účastní.

Úvodní slovo pronesou místopředseda Poslanecké sněmovny Vojtěch Filip, náměstek ministra Informační kanceláře Státní rady ČLR GUO Weimin a místopředseda Senátu Zdeněk Škromach (ČSSD). Jednou z „hvězd“ následující diskuse má být profesor stranické školy Ústředního výboru Komunistické strany Číny ZHU Lingjun.

Těžko říci, v čem přesně bude české straně předávat zkušenosti kovaný čínský stranický ideolog. Možná by mohl poradit, že pro efektivní řízení státu je přece jen nejvhodnější tuhý režim vlády jedné strany. Nebo že stabilizovat společnost lze i zásahem armády, jako na náměstí Nebeského klidu v roce 1989.

Nežádoucí otázky vyloučeny

Důvod, proč je tento seminář uzavřený, je nasnadě. Co kdyby padaly nepříjemné otázky, které by toto soudružské setkání otrávily a vnesly do něj nežádoucí tóny?

Co se týká Filipem vychvalovaného vzdělávacího systému, mohli by být zástupci čínských komunistů vyzváni, ať se vysloví ke zprávám z otevřených zdrojů, že na čínském venkově ukončí základní školu jen 43 procent dívek a 61 procent chlapců. Nebo k situaci několika miliónů migrantů, kteří byli nuceni se z ekonomických důvodů přestěhovat z venkova do měst. Tam jim však hrozí, že budou připraveni o občanská práva. Většina jinak než trvale bydlících totiž nemá přístup ke školskému systému i ke zdravotnímu pojištění a nemůže si dovolit soukromou péči.

Dále by mohly padnout štiplavé dotazy, jak se hodlá čínská vláda vypořádat s důchodovým systémem, kterému kvůli stárnutí populace hrozí kolaps. Objem chybějících finančních prostředků na pokrytí penzijních výdajů by podle ekonomů mohl v následujících dvaceti letech dosáhnout 10,8 biliónu dolarů, což je částka trojnásobně převyšující zahraniční rezervy státu.

Nucené vystěhovávání miliónů lidí kvůli megalomanským investicím, které je rovněž součástí „stabilizace společnosti“, je rovněž problém, který by stál za objasnění. Samotní zástupci Pekingu uvedli, že nejméně 300 tisíc lidí muselo opustit svoje domovy jen za účelem zkrášlení města při letní olympiádě, kdy byly evakuovány celé pekingské čtvrti.

Nikdo se jistě nezeptá, jaká je situace v čínských táborech „pracovní převýchovy“ s vysokým rizikem mučení, kde žije několik stovek tisíc lidí. Kolik je asi mezi nimi politických vězňů a kritiků režimu? Nemluvě o tom, jak je to vůbec v Číně se svobodou tisku, slova, vyznání a s cenzurou internetu.

Výhrady poslankyně Miroslavy Němcové (ODS), že by se podobné „stranické semináře“ za účasti čínských komunistických „školitelů“ neměly konat na půdě sněmovny, předseda Jan Hamáček důrazně odmítl, a podobně jako Vojtěch Filip v této akci nevidí žádný problém.

Filipovi protiruské sankce nevadí

Ve Filipově případě nejde o první exces na parlamentní půdě, který vzbuzuje negativní reakce. V listopadu 2014 odletěl do Moskvy na pozvání předsedy Státní dumy Sergeje Železňaka, který je kvůli podílu na anexi Krymu na americkém a evropském seznamu nežádoucích osob. Proto nemůže cestovat do USA ani EU a byl mu obstaven majetek v zahraničí.

Poslanecká sněmovna tehdy kvůli vyhroceným vztahům na Ukrajině nepodpořila vyslání oficiální delegace do Moskvy. Vojtěch Filip odcestoval sám a odkazoval se opět na Hamáčka, který mu cestu schválil a podepsal. Výsledkem bylo přijaté usnesení sněmovny, podle kterého Filip v Rusku nereprezentoval její postoje.

Samotný Filip tehdy pozvání přímo od Železňaka vysvětloval slovy: „To mi teda vůbec nevadí… Jedu do Moskvy zachránit dva až tři tisíce pracovních míst, dojednat, aby naše firmy dostaly dotace z ruského rozpočtu.“ Která pracovní místa měl na mysli, už neupřesnil. Ale zejména platí, že žádný z evropských parlamentů v této době delegaci do Ruska neposlal.

Filipovy východní aktivity zapadají do celkové mozaiky měnících se geopolitických vztahů. Seminář za účasti ideologů stranické školy ÚV Komunistické strany Číny jen potvrzuje, že českým komunistům vzestup vlivu svých soudruhů imponuje, a významní představitelé vládní koalice těmto aktivitám rádi posvítí.

[ctete]50795[/ctete]

Tiskové prohlášení poslankyně Miroslavy Němcové

V pondělí 21. března 2016 pořádá místopředseda Poslanecké sněmovny Vojtěch Filip seminář na téma „Zkušenosti pro řízení a rozvoj státu.“ Seminář se týká vztahů České republiky a Čínské lidové republiky. Vystoupí na něm ZHU Lingjun, profesor stranické školy Ústředního výboru KS Číny. Seminář se koná pod záštitou předsedy Poslanecké sněmovny Jana Hamáčka. Vzhledem k tomu, že Česká republika přijala Zákon č. 198/1993 Sb. o protiprávnosti komunistického režimu a o odporu proti němu, považuji za nepřípustné konání tohoto semináře na půdě Poslanecké sněmovny České republiky. Jsem přesvědčena, že předseda Poslanecké sněmovny Jan Hamáček neměl udělit záštitu této akci a vzhledem k vystupujícím neměl umožnit konání semináře na půdě Poslanecké sněmovny.