Starostlivý přítel lidu, soudruh Vojtěch Filip, pohlédl na stav světa a pocítil lítost, že se snad musel cítit jako bódhisattva a dojat sám nad sebou. V Haló novinách pronáší temné proroctví, za které by se nemuseli stydět ani bibličtí proroci Jeremiáš a Jonáš, a to byli ve svém oboru odborníci.
Filip nejdříve zří přicházející pohromy: „Mám důvodnou obavu, že se lidstvo zřítí do obrovské temné propasti války a utrpení, o kterých se nikomu z nás ani nezdálo.“
To je už dost slibné, lidé si rádi čtou o pohromách. Pak je nám vysvětleno, kdo za pádem do temnot stojí: „Smutné je, že jen málokdo tuší, proti komu kdo ve vytvořeném chaosu vlastně bojuje. Jde opravdu ve všech případech o boj s terorismem, nebo se v některých jedná jen o zástěrku, aby některé nenasytné velmoci, nebo spíše někteří nenasytní jednotlivci, kteří jsou přesvědčeni, že jsou mocnější než státy, získali další majetek a území, které vyplení jako požár obilné pole a nenechají za sebou kámen na kameni?“
A protože ďábla je třeba pojmenovat a komunisté jsou známí reakcionáři, u kterých už dávno velké změny nehrozí, přichází nápověda. Nutno říci, že nápověda jen pro prosťáčky se ztrátou paměti: „Naivní je ten, kdo by si myslel, že všichni touží jen po celosvětovém míru. O opaku nás přesvědčují den co den například USA, které neustále financují podrývání legitimně zvolených syrských politiků a snaží se udržet v této zemi občanskou válku a chaos, jenž je příčinou i současné znepokojující vlny migrace. A proč asi?“
Temné síly chtějí „zbohatnout, získat území a nerostné bohatství jiných zemí“.
Je to tolik hlubokých myšlenek, že je imperialistický novinář nestačí všechny pojmout a zpracovat. Tak aspoň metodou „část za celek“. Nejdřív by bylo dobré se podívat na ty legitimně zvolené syrské politiky. Nejspíš je tím míněn chráněnec Kremlu autokrat Bašár al-Asad. Ten se stal prezidentem po svém otci, rovněž diktátorovi Háfizu al-Asadovi. Aby se mohl funkce ujmout, změnila se kvůli tomu ústava jemu na míru, a to snížením potřebného věku. V referendu dostal v roce 2000 97,29 procenta hlasů. Pro milovníky podobných režimů je to důkaz toho, jak je oblíben a jak jsou jeho popularita a legitimita vysoké. Pro lidi, kteří takové režimy zažili, nebo je znají, je to směšné. Ale co na tom, jeho otec Háfiz se dostal k moci v roce 1970 pučem.
V syrském zákonodárném orgánu musí být ze strany Baas polovina členů. Sama strana je ale ovládána režimem. Baas navrhuje prezidenta a členové drží nejdůležitější funkce. Média patří státu. Prezident, vláda a strana se nesmí kritizovat. V zemi platí od roku 1963 výjimečný stav a zatýká se, mučí a nesmí se vycestovat. Je pozoruhodné, že veškerou moc drží v rukou náboženská menšina (13 procent syrské populace) alavitů, zatímco sunnitů je 74 procent.
Ale celkem je to jasné. Jde přece o to, co si komunisté představují pod legitimně zvolenými politiky. Je hezké, že nám to tak otevřeně řekli, ale my si ten jejich režim ještě dost dobře pamatujeme.