NÁZOR / Profesorka Anna Hogenová zaujala oblíbenou roli, stala se prorokyní zkázy. Není jediná, někteří lidé si zvolili pro hlásání apokalypsy ekonomickou hantýrku, jiní politickou. Náboženští kazatelé zvěstující pohromy jsou v „nekostelním“ Česku už trochu vyšlí z módy, zachraňuje to ještě probošt Petr Piťha. Paní Hogenová bude jistě úspěšná, protože zvolila žánr „ta naše dnešní mládež“, což ve stárnoucí české společnosti jistě najde publikum.

V rozhovoru pro Parlamentní listy 6. června sdělila, že „lidé ztratili étos roku 1989, většina se zase bojí nebo je vypočítavá vzhledem ke svému zisku“. Jistě o takových věcech bude něco vědět, když vstoupila do KSČ v roce 1975 a až do rozpadu stále více trouchnivějící vlády jedné strany přednášela marxismus-leninismus.

Dále čtěte

Nový Týdeník FORUM: Ten, komu teče do bot, je Putin!

Nové číslo Týdeníku FORUM připomíná ústy svého šéfredaktora Pavla Šafra, že ten, komu po protržení Kachovské přehrady teče do bot,…

V tom rozhovoru je celkem jedno, kam padne zrak. Tak si dejme něco jako část za celek.

„Mladí příliš rychle zestárli a jsou většinou stejní jako předešlí. Je to smutné a tragické. Někdy je mi strašně líto těch, kteří položili své životy za trochu spravedlnosti. Lže se tak jako nikdy v mém životě. To nejhorší je, jak se lež přijímá. Nevěřila bych, že je to vůbec možné. Naši mladí už neslyší všechny zvony světa!!!“ naříká filozofka.

Pokud má paní dojem, že „se lže tak“ jako nikdy v jejím životě, netušíme, kde dosud žila. Rok, kdy vstupovala do komunistické strany, patřil k velmi temným chvílím, kdy normalizace triumfovala. Krátké období určité úlevy v 60. letech, „zlatá šedesátá“, nebyla z hlediska lidských svobod ve srovnání s demokratickými zeměmi žádný zázrak, ale ve srovnání s tím, co přišlo potom, se musela jevit jako ztracený ráj. (Pro ty, co ještě seděli v base až do roku 1968, samozřejmě ne.) Pak se ale lhalo zcela bezostyšně, byl na tom založený celý společenský systém. Pokud má filozofka dojem, že je to dnes horší, jedná se zřejmě o nějakou poruchu. Buď nebyla moc vnímavá a přemýšlivá tehdy, nebo dnes.

Dále čtěte

Svoboda potřebuje nezávislá média. Podpořte nás a buďme společně silnější

Pokud se médium nerozhodne zpoplatnit svůj obsah na webu, nezbývá mu než se alespoň částečně spoléhat na dobrovolnou podporu čtenářů.

Pak dostala dotaz na to, jaký podle ní zaujímá „současná moc“ postoj k lidem, kteří „chtějí vést dialog stran záležitostí kolem Ukrajiny tak, jak to současné vládě nevyhovuje“.

„Současnou mocí“ má zřejmě tazatel na mysli vládu, která vzešla z demokratických voleb. Paní má jasno. „Současná politická moc není jen arogantní a povýšená, je přímo krutá. Je jim úplně jedno, co si o nich myslíme. Střetání je zakázáno. Válka se jednoznačně připravuje a lidé se jí tak bojí, že se bojí i přiznat si tuto skutečnost. Nalhávají si, jako tomu bylo už před oběma světovými válkami,“ soudí věštkyně.

Profesorka se ale narodila až po válce, tak je nejspíš odkázána na to, co o té době slyšela, nebo četla, stejně jako já a naprostá většina lidí. Možná četla jiné věci než my, jinak by věděla, že strach z války tu byl. O čem psal Karel Čapek? Ostatně Mnichov 1938 byl přece mimo jiné důsledkem toho, že se politici na Západě války báli, protože bylo dvacet let po ní a ještě si jak oni, tak veřejnost, pamatovali všechny ty hrůzy.

Válku teď připravoval Vladimir Putin, proto poslal už na podzim 2021 desetitisíce vojáků k ukrajinským hranicím na údajné cvičení. „Cvičení“ trvá dodnes a jeho součástí je okupace částí Ukrajiny a bombardování ukrajinských měst. Kreml lhal prakticky do poslední hodiny. Není jasné, na co si Anna Hogenová stěžuje, přece když někdo dnes řekne, že hrozí válka, okamžitě je nařčen, že je válečný štváč. My válku nepřipravujeme, my se jen máme připravit na to, že by mohla být.

Pak paní profesorka zabrousila do vznešených témat a dostala se až k digitalizaci.

„Analytické myšlení dospělo do svého vrcholu. Výsledkem je zvláštní forma krutosti, která na první pohled vypadá jako modernost, nová doba, chytrá doba, v níž mladí získávají navrch, protože umějí pracovat s preparáty digitality… Je to jednoduché, mladí patří již do digitálního světa, kde neplatí věcné podstaty, ale jejich značky, proto nejsou schopní rozlišit pravdu a lež, dobro a zlo, spravedlnost a opak. Žijí ve značkách a značkách těchto značek, nevědí, že nevědí! Tomu pomohlo pragmatické vzdělávání posledních třiceti let!“ vykládá čtenářům Parlamentních listů. Ti sice nejspíš nemají tušení, co jsou to „věcné podstaty“ a „preparáty digitality“, ale zní to učeně, tak jim nezbude, než s otevřenou pusou obdivovat takovou emanaci ducha. (Vysvětlivka pro případné čtenáře PL, kdyby sem zabloudili: když se výčepní zakecá a přeteče mu při čepování pivo, tak je to emanace piva. Česky řečeno – z paní profesorky to moudro přímo teče.)

V podstatě ale Anna Hogenová popisuje stav současného Ruska, kde slova už nemají žádný význam, nemají žádné spojení s nějakou realitou, je to chvění vzduchu a písmena, nic víc. Oni vědí, že lžou, ale když breptají o tajných laboratořích CIA na Ukrajině a popírají, že spáchali masakr v Buči, prostě jim stačí mluvit, aby nemuseli být zticha. Tak obludné lži by mohla paní profesorka zaregistrovat. Kdyby měla na mysli současný putinovský režim, tak by se její výklady daly trochu pochopit. Ona ale z lhaní a „krutosti“ obviňuje naši vládu.

A takováhle osoba požívá u někoho úcty jako pronikavá myslitelka, co se zabývá „hlubšími“ věcmi. Jaká je její „věcná podstata“ a čeho ona je „preparát“, by stálo za delší rozbor. Ale škoda času.