Finanční správa nemá důvod měnit dosavadní praxi v kontrole korunových dluhopisů. Uvedla to v reakci na výzvu rozpočtového výboru poslanecké sněmovny. Praxe podle správy vychází ze zákona a je upravena příslušnými metodickými pokyny a vnitřními postupy. Finanční správa to uvedla v dnešní tiskové zprávě. Zároveň dodala, že rozpočtovému výboru poskytne souhrnné informace.
Sněmovní výbor minulý týden přijal usnesení, ve kterém daňovou správu pověřuje prověřením korunových dluhopisů a nastavením odpovídající metodiky.
„Finanční správa samozřejmě poskytne rozpočtovému výboru souhrnné informace z požadované oblasti ve stanoveném termínu a v rozsahu, jaký umožňuje zákon. Nebude však měnit stávající zákonem i judikaturou potvrzenou správní praxi, ani vydávat nové metodické pokyny na základě objednávky sněmovního výboru,“ uvedla správa. Jednak by to podle jejího vyjádření bylo zcela nadbytečné a jednak rozpočtový výbor nemá kompetenci finanční správu úkolovat.
Korunové dluhopisy byly podle správy podrobeny již na přelomu let 2011 a 2012 analýzám. Z těch vyplynulo, že správa má k dispozici dostatek nástrojů, kterými provádí daňovou kontrolu i v této oblasti. To mimo jiné uvedl v pondělí i ministr financí Andrej Babiš (ANO), podle kterého finanční správa korunové dluhopisy naprosto běžně kontroluje a doměřuje jejich zdanění.
Premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD) přitom v pondělí vyzval daňovou správu, aby reagovala na pochybnosti rozpočtového výboru o možném obcházení zákona při emisích takzvaných korunových dluhopisů v roce 2012. Koalice se v pondělí zabývala problémem dluhopisů na přání Sobotky.
Vládní spor o korunové dluhopisy vznikl v souvislosti s tím, že Babiš nakoupil takto vydané obligace Agrofertu v hodnotě zhruba 1,5 miliardy korun. Sobotka kvůli tomu po vicepremiérovi žádal o informace, zda finanční správa záležitost prošetřuje kvůli podezření z pokusu obejít placení daně.
Babiš opakovaně odmítl, že nákupem dluhopisů Agrofertu jakkoli porušil zákon. V pátek také zveřejnil dvě zprávy auditorských společností, které potvrdily, že jeho příjmy od roku 1996 postačovaly na to, aby mohl obligace nakoupit.
Zveřejněné zprávy o příjmech Babiše však podle některých médií vyvolávají pochybnosti o tom, zda měl ministr financí dost peněz na odkoupení podílů ostatních vlastníků v holdingu Agrofert a na uložení do fondu Hartenberg. Analytici společnosti TPA na dotaz ČTK uvedli, že zprávy auditorských firem se zabývaly pouze Babišovými příjmy a nelze z nich vyčíst, jaké byly jeho výdaje.