Náměstkové švédské a finské vlády dnes v Ankaře jednali o výhradách Turecka proti chystanému vstupu těchto dvou zemí do Severoatlantické aliance. Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan přitom minulý týden oběma státům vzkázal, ať se jejich diplomaté ani neobtěžují jezdit, že jejich vstup do NATO nepodpoří.

Švédská premiérka Magdalena Anderssonová dnes podle agentury AP označila jednání delegace své a finské vlády s tureckou stranou za konstruktivní dialog a uvedla, že se snaží vyřešit „problémy a nedorozumění“ ve vztahu s Ankarou.

Turecko podle deníku Hürriyet opět vyzvalo obě severské země, aby mu daly konkrétní záruky, že budou bojovat proti terorismu, zejména proti kurdským separatistům z PKK a syrským kurdským jednotkám YPG. Právě to je hlavní z několika podmínek, které si Ankara klade pro schválení vstupu Švédska a Finska do NATO. Další je mimo jiné zrušení omezení vývozu zbraní do Turecka, které obě severoevropské země přijaly v roce 2019 kvůli turecké intervenci na severu Sýrie, kde se Ankara snaží omezit vliv Kurdů u svých hranic. Restrikce na export zbraní přijaly i další země NATO, které je ale posléze zrušily.

Státní tajemník švédské vlády Oscar Stenström a náměstek finského ministerstva zahraničí Jukka Salovaara dnes jednali v Ankaře s mluvčím tureckého prezidenta a jeho zvláštním poradcem pro zahraniční politiku Ibrahimem Kalinem.

Švédsko a Finsko formálně požádaly o vstup do NATO 18. května v souvislosti s ruskou invazí na Ukrajinu, která trvá od 24. února. Jejich přijetí musí schválit všechny členské země, Turecko to ale odmítá, pokud Stockholm a Helsinky nesplní jeho požadavky. Podle některých analytiků ale Erdogan tímto hlavně vydírá Spojené státy, aby mu umožnily nákup stíhaček, jež mu USA odmítlo po tureckém nákupu ruského systému protiletadlové obrany v roce 2019. Někteří míní, že Erdogan se takto snaží také získat politické body na domácí scéně před prezidentskými volbami, které se konají v Turecku příští rok.