Finsko svůj postoj ke vstupu do Severoatlantické aliance nezměnilo, nadále se chce k NATO přidat jen společně se Švédskem. V sobotu to v bavorské metropoli na Mnichovské bezpečnostní konferenci prohlásila finská premiérka Sanna Marinová. Ta debatovala společně se šéfkou Evropské komise Ursulou von der Leyenovou, se kterou se shodly, že nehledě na válku na Ukrajině a energetickou krizi zůstává pro Evropu dlouhodobou prioritou ochrana klimatu.
Švédsko s Finskem v posledních dnech opakovaně zdůraznily, že do NATO se chtějí přidat společně. Rozhodnutí nyní závisí jen na Turecku a Maďarsku, které se rozšíření Aliance zatím zdráhají ratifikovat. Turecko má výhrady zejména vůči Švédsku, kterému vyčítá přílišnou podporu Kurdů a nedostatečný respekt vůči islámu. Marinová dnes v Mnichově rozhodnutí vstoupit do NATO společně zopakovala.
„Když Rusko napadlo Ukrajinu, hned ten den bylo zřejmé, že Finsko do NATO vstoupí. Když náš soused Rusko zaútočil na jiného souseda, tak to bylo očividné,“ řekla Marinová. Prohlásila, že obě země se také dohodly, že chtějí do Aliance vstoupit společně nejen kvůli svému úzkému přátelství, ale také v zájmu aliančního plánování a kolektivního posílení obrany severu Evropy. Tento svůj postoj obě země podle Marinové jasně sdělily i Turecku a Maďarsku. „Samozřejmě nemůžu vědět, jak se nějaká země rozhodne pokračovat v ratifikaci,“ řekla finská premiérka s tím, že vstup do NATO ale Finsko se Švédskem podniknou společně.
Ursula von der Leyenová a Marinová rovněž řekly, že nehledě na ruskou agresi prioritou zůstává ochrana klimatu. „Když jsem započala svůj mandát, mou prioritou byla Zelená dohoda pro Evropu (Green Deal),“ řekla von der Leyenová. Poznamenala, že krátce poté vypukla pandemie nemoci covid-19 a následovala ruská invaze na Ukrajinu s energetickou krizí. „Směr ale neměníme,“ uvedla o ochraně klimatu a přechodu na klimaticky neutrální hospodářství.