Finsko a Spojené království jednají o způsobech, jak omezit pohyb tankerů ruské stínové flotily. Tyto lodě nejenže přepravují ropu, aby obešly požadavky Západu na cenové stropy, ale představují také hrozbu pro životní prostředí, protože většina tankerů ve flotile je stará a stále méně udržovaná.
Představitelé Londýna a Helsinek zvažují plány na zapojení třetích zemí do blokování pohybu ruských tankerů v Baltském moři a v Lamanšském průlivu, řekla finská ministryně zahraničí Elina Valtonenová pro deník The Guardian během návštěvy britského hlavního města.
„Přibližně sto tankerů převážejících ruskou ropu měsíčně proplouvá úžinou Viru (součást Finského zálivu) mezi Finskem a Estonskem. Podle společnosti Kpler a konsorcia pojišťoven P&I International Group se tankery ve stáří 15 až 20 let (a bez západního pojištění) podílely na vývozu 58 milionů barelů ropy z Ruska přes Baltské moře v loňské zimě téměř 58 procenty. Ještě starší plavidla vyvezla 14,8 milionu barelů,“ píše list The Moscow Times.
Ve snaze obejít strop a západní sankce se Rusko naučilo rychle přeregistrovat společnosti vlastnící tankery i samotná plavidla, a není tak jasné, nakolik tankery a jejich majitelé dodržují bezpečnostní opatření.
Existují důkazy, že stínová flotila ignoruje požadavky pojišťoven, ale je jasné, že se tímto způsobem snaží obejít požadavky cenového stropu, uvedla Valtonenová. „Zvažujeme několik způsobů, jak ztížit život nejen těmto plavidlům, ale také zemím, pod jejichž vlajkou operují.“
EU podle ni musí spolupracovat „s partnery a spojenci po celém světě, aby našla účinné způsoby, jak tomu učinit přítrž, protože jednání Ruska s sebou očividně nese nejen riziko pro životní prostředí, ale také mu umožňuje nadále vyvážet ropu a získávat devizové prostředky pro svou ekonomiku“, která se nyní z velké části soustředí na válku s Ukrajinou a konfrontaci se Západem.
„Využijeme mezinárodní organizace a také zjistíme, nakolik nám mezinárodní námořní právo umožňuje takovéto přepravy účinně zakázat,“ řekla ministryně.
Mezinárodní právo (především Úmluva OSN o mořském právu z roku 1982) zajišťuje svobodu plavby. Proto je pro jakoukoli zemi obtížné zasahovat do pohybu lodí, připustil Valtonen. Tyto zákony však „byly napsány pro zcela jiný svět, než jaký vidíme nyní,“ dodala finská politička.
„Po 24. únoru 2022 vyhlásily země G7 (USA, Německo, Japonsko, Velká Británie, Francie, Itálie a Kanada), Evropská unie a Austrálie, které vytvořily takzvanou koalici cenových stropů, maximální cenu 60 dolarů za barel ruské ropy přepravované po moři. Cenový strop vstoupil v platnost 5. prosince 2022 spolu s embargem na dovoz ruské ropy do zemí koalice. V reakci na to začalo Rusko a spřízněné subjekty skupovat staré tankery a země nyní získala mnohem působivější stínovou flotilu, než jakou kdy měly Írán a Venezuela dohromady,“ píše Forbes.ru.