Smlouvy všech státních institucí, krajů, větších obcí a dalších závislých organizací se soukromými (i jinými) subjekty budou neplatné, nebudou-li zveřejněny v internetovém registru smluv. Sněmovna přehlasovala senátní změny, podle nichž by za nezveřejnění smluv hrozila úřadům „jenom“ pokuta. Sněmovní podoba zákona byla schválena 110 hlasy ze 161 přítomných poslanců, 26 jich bylo proti.
[ctete]34831[/ctete]
Před hlasováním o přijetí zákona o centrálním registru smluv v podobě, kterou podporoval zejména ministr financí, šéf hnutí ANO a oligarcha Andrej Babiš, byli poslanci terčem mohutné masáže Babišovy protikorupční pěsti, iniciativy Rekonstrukce státu. Její nátlakovou akci doprovázenou masivní kampaní v celostátních médiích zaplatil Babišův obdivovatel a majitel společnosti Student Agency Radim Jančura (náklady si jistě odepíše z daní, však ony se mu bohatě vrátí).
[ctete]34676[/ctete]
Kampaň byla cílena nejen na poslance, ale také a zejména na premiéra Sobotku. Toho revoluční aktivisté nařkli, že chce zákon potopit, a vyzvali občany, aby ve velkém posílali Sobotkovi e-maily a pohlednice požadující podporu zákona. Míru agresivity kampaně můžete posoudit zde (dokud Rekonstrukce státu neodstraní tuto prezentaci po úspěchu akce ze svých webových stránek).
Bez ohledu na racionalitu argumentů je takovému tlaku očividně těžké odolat, což platí v případě premiéra Sobotky obzvlášť, nechce-li být hlasem ulice obviněn, že podporuje korupci, zlodějnu, rozkrádání a Andrejem Babišem barvitě popisované „Palermo“.
Ať už přijatý zákon je, nebo není dobrý, jisté je, že byl přijat pod nátlakem lobby, jejíž hybnou silou ve skutečnosti není rozhořčená veřejnost, nýbrž lidé jako Babiš a Jančura. Stejná lobby ostatně pomohla loni prosadit zákon o státní službě, který pod záminkou „nepolitické“ státní správy posloužil k zafixování současné mocenské garnitury na mnoho let dopředu. Také v tomto případě podlehla většina poslanců nátlaku a vydírání protikorupčních aktivistů, za jejichž „občanskou iniciativou“ se pitvorně šklebí mocenské a podnikatelské zájmy Andreje Babiše.
A jistá je i další věc: že nynější „protikorupční“ novinka zavádí bezprecedentní nerovnoprávnost druhé smluvní strany. Tedy firem a podnikatelů, kteří uzavřou smlouvu se státní institucí, krajem či obcí. Jejich postavení a právní jistota ve smluvním vztahu uzavřeném v dobré víře a v souladu se zákonem budou napříště závislé na tom, zda příslušný „nepolitický“ úředník zveřejní, nebo nezveřejní uzavřenou smlouvu v internetovém registru – a zda tak učiní neprodleně, nebo až naprší a uschne. Pokud úředník „opomene“ nebo si dá načas, bude mít podnikatel zkrátka smůlu. Náklady takového opomenutí ponese on.
Netřeba zdůrazňovat, že se jedná o faktory, které nemůže podnikatel nijak ovlivnit ani za ně nenese žádnou odpovědnost. Přitom mu může liknavost či naschvál úředníků způsobit škodu i velkého rozsahu. Sankce pro úřady (obce) ovšem stanoveny nejsou, neboť pokuta připadala Rekonstrukci státu málo protikorupční. Podnikatel se tak bude muset o škodu a ušlý zisk soudit. Minimálně v tom si vzali poslanci a protikorupční aktivisté podnikatele za rukojmí vynutitelnosti svých představ o „transparentním“ prostředí veřejných zakázek.
