Podle imunologa z Ústavu molekulární genetiky Akademie věd Václava Hořejšího měl být lockdown zaveden už v září. Se vstupem do období, které je typické pro respirační onemocnění, hrozí, že epidemie neustoupí ani po zavedení velmi přísných opatření, varoval ve Studiu ČT 24 profesor evoluční biologie z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy Jaroslav Flegr.
Termín behaviorální imunita, se kterým Jaroslav Flegr často pracuje, označuje pocit, který lidem postupně při kontaktu s nemocí zabrání chovat se rizikově. Podle Flegra ale Češi momentálně tomuto pocitu nepodléhají, a to proto, že doposud kvůli rouškám, které si společně na jaře nasadili, neviděli mrtvé lidi a přeplněné nemocnice.
Podle Flegra se ale situace změní. Do dvou týdnů už budou zaplněné všechny nemocnice. „Zatím se řítíme po dálnici a neustále šlapeme na plyn,“ okomentoval současnou situaci a dodal, že nohu z pedálu dáme pryč až tehdy, klesne-li reprodukční číslo na jedna.
Vše se ale musí změnit. „Doposud jsme si hráli na opatření, pomalinku jsme přecházeli z toho, kdy se veřejně muselo tvrdit, že žádné nebezpečí není a všechno je v pořádku… teď se musí obyvatelstvo přeladit do módu, že je zle a že se musí začít brzdit,“ zdůraznil Flegr.
„Ta vlna po létě tady vůbec nemusela být,“ konstatoval. Šíření viru je podle něj záležitostí lidí a politiků. Před volbami se totiž předstíralo, že se vůbec nic neděje. Přitom s příchodem sezony respiračních onemocnění by se mohlo stát, že ani přísná opatření nezastaví šíření nákazy, varoval.
Situace se může zhoršit i s nástupem chladného počasí. „Pak se to rozjede mnohem rychleji…“ uvedl Flegr a dodal, že lockdown se na počtu přijímaných osob do nemocnic projeví až minimálně s dvanáctidenním odstupem.
Imunolog Václav Hořejší naopak spatřuje řešení právě v lockdownu. Ten měl podle něj být ale zaveden už v září. Podle Hořejšího je zásadní omezit střetávání lidí v práci. Řešením by podle něj byl kompletní lockdown, který by s výjimkou některých odvětví omezil chození do práce.
Za bezproblémové považuje střetávání lidí například s desetimetrovým odstupem v parku. Při takovém setkání existuje podle Hořejšího minimální šance na přenos nákazy.
Naopak za nejproblematičtější označuje střetávání lidí v nevětraných uzavřených prostorách. „Radikální cesta udělat najednou co nejvíce opatření je správná,“ domnívá se Hořejší.