Jaroslav Foldyna (ČSSD) pohovořil na Parlamentních listech (14. 12.) o údajném duševním mrzáctví starosty Pavla Novotného. Důvodem Foldynových slov je Novotného iniciativa postavit v Řeporyjích pomník vlasovcům, kteří padli při obraně Prahy, také jeho vystoupení v ruské televizi a vůbec celkový styl. Poslanec Foldyna nevyužil příležitost mlčet.

Foldynův výrok, který si samozřejmě hned mohli lidé přečíst i na Sputniku, Vlasteneckých novinách, webu arfa.cz (podtitul „Co nevíme my, neví nikdo“) a tak dále, zní takto: „Chování pana Novotného je především jeho vlastní vizitkou a vizitkou jeho strany, tedy ODS. V dřívějších dobách se po jarmarcích vozili v klecích různí mrzáci, tehdy se jim říkalo zrůdy. Lidé se na ně za haléř chodili dívat jako na atrakci, protože je ta zrůdnost přitahovala – této lidské vlastnosti dodnes využívají například tvůrci filmových hororů. A pan Novotný je také takový mrzák. Nikoli však ve smyslu fyzickém, i když fešák to rozhodně není, ale ve smyslu duševním. Bohužel jeho duševní mrzáctví dnes do jisté míry utváří pohled Rusů na celou Českou republiku. Na druhou stranu bych to ale nepřeceňoval. Rusové jistě dobře vědí, že jde o pomateného exota a že podobného tatrmana má skoro každá země. Vzpomeňme jenom na kousky, které dokázal předvést pan Juncker…“

Pokud jde o duševní mrzáctví, ten pojem by proputinovské síly snad ani neměly vytahovat. Stát na straně kremelského režimu, který je prolezlý korupcí, klientelismem a není schopen svým občanům ani tři čtvrtě století po válce zajistit normální životní úroveň, je dost pozoruhodné. Za Putinovy vlády se vraždí opoziční novináři a politici, za pokojné vyjádření názoru se bije obušky a zavírá. Moskva okupuje území cizích států a likviduje odpůrce v zahraničí poloniem a novičokem. Šíří skrytou propagandu a manipuluje procesem demokratických voleb. Falšuje vlastní historii. Stalin se oslavovat smí a jeho bysta hrdě stojí u zdi Kremlu. Když někdo bystu masového vraha zneuctí, sebere ho policie. Ale to všechno je pro fanouška a Slovana Foldynu v pořádku.

On má totiž smysl pro duchovno. Na svátek svatého Václava jsme se od něj dozvěděli na Twitteru: „Až Spasitele nahradíme falešnými proroky. Až odhodíme víru našich předků a necháme si vnutit víru cizí. Až Boží dílo prohlásíme za náhodu. Až odhodíme kříž a vše, co symbolizuje. Až zapomeneme, kdo jsme a odkud jsme. Potom už nebudeme ničím a nikým a zmizíme navždy.“

No dobře, Foldyna je takový místní věrozvěst, už si zvykáme. Před třemi lety pro změnu vysvětloval, proč byl v SSM a chtěl být v KSČ. No protože byl rebelem: „Politika mě bavila a stále baví, vždy jsem byl však rebelem. Rebelem svazákem, který řekl, že je v SSM, aby nebyl nápadný, že v SSM není. Rebelem dokonce kandidátem KSČ, kdy jsem pod dojmem perestrojky otevřeně požadoval tu pouze proklamovanou demokracii. Nějak mi to rebelování zůstalo, byl jsem a budu levičák.“

To je jasné, podle toho se tehdy poznalo rebelství, že byl někdo v SSM a chtěl do strany s monopolní vedoucí úlohou.

Pokud jde o Foldynovu osobní estetiku, ta je dost známá. V roce 2018 napadl na Olšanských hřbitovech aktivistu Martina Uhlíře, kterému se nezdála „pietní akce“ putinovských Nočních vlků. „Chtěl jsem mu dát jazyk, protože jsem si myslel, že je gay,“ vysvětloval Foldyna nepříliš vábné záběry.

Pro Aktuálně.cz tehdy mluvčí ministerstva zahraničí řekla o Nočních vlcích: „Nedomníváme se, že členové této skupiny jakkoliv reprezentují padlé a jejich rodiny. Tato skupina je spíše známá svými skandály a kriminálním pozadím než úctou k památce obětí druhé světové války.“

Foldyna by neměl o duševním mrzáctví moc mluvit. Ale co má asi chudák dělat, když je tak jeho vlastenecká a rebelská a velkoslovanská duše naprogramována. Je to prostě takové naše malé noční vlče a zřejmě se kdysi dostal do společnosti zlých kluků.