Jaroslav Foldyna a jeho přátelé z Ruska FOTO: ČTK
FOTO: ČTK
Během několikadenního sněmovního spacákového a řečnického pekla zaznělo tolik pozoruhodných výroků, že by to vydalo na spisy. Na své by si přišli politologové, ekonomové i psychiatři. Je škoda aspoň některé výroky proudící z generátorů tohoto duševního Temelína pominout.
Tak co třeba čteme ve stenozáznamu z pátku 3. března 2023?
Marian Jurečka: „Já jsem velmi rád, že v období, kdy bylo Československo napadeno nacistickým Německem, že třeba v USA nebyl v čele Spojených států amerických místo Roosevelta někdo jako pan Okamura nebo pan Koten, protože bychom tady dneska možná vůbec my nebyli, možná bychom v České republice nemluvili ani česky a byli bychom součástí nějaké úplně jiné země, a že tam byli lidé, kteří byli ochotni obětovat své pohodlí, nasazení svých životů, své finanční zdroje pro to, aby jako spojenci pomohli osvobodit i Evropu i část například třeba České republiky.“
Poslanec Jaroslav Foldyna se následně ve svém příspěvku rozhořčil. „Co to tady manipulujete? Co to tady pletete do druhé světové války, vděčnost Spojeným státům? No, my jsme vděční za každého padlého vojáka, který osvobozoval Evropu! (Zvýšeným hlasem.) Ale my taky nejsme tak blbí, abychom si nepamatovali, že ještě ve čtyřicátých letech americké firmy obchodovaly s nacistickým Německem, že Henry Ford dával Němcům, nacistickým Němcům, ještě podíly z prodeje svého zboží,“ rozčílil se muž Tomia Okamury.
Ano, historická fakta jsou taková, že Ford byl proti vstupu Spojených států do druhé světové války a věřil, že mezinárodní obchod může přinést prosperitu, která válkám zabrání. Choval se v podstatě přesně jako dnešní „mírotvorci“. Podle Forda byla válka produktem chamtivých finančníků, kteří mají zisk z ničení lidí. Těmi finančníky myslel Židy. Ford skutečně dál obchodoval s nacistickým Německem a ve Ford Werke pracovali francouzští váleční zajatci, což bylo porušení Ženevské úmluvy.
To všechno je historická pravda. Není ale jasné, proč to jako morální argument vytahuje pan Foldyna, když jeho šéf Tomio Okamura by rád nakupoval ruský plyn. Je přitom jasné, že za peníze z těchto obchodů by se financovalo vraždění lidí na Ukrajině. V SPD nemají rádi protiruské sankce, tak by měli radši mlčet. Ještě že SPD kromě prohlášení nic nevyrábí. To by se to kšeftovalo a kdo ví, s kým vším.
Ford ostatně ještě před vstupem USA do války v reakci na výzvu prezidenta Roosevelta z prosince 1940 k vytvoření „velkého arzenálu demokracie“ nařídil společnosti Ford Motor Company, aby postavila novou rozsáhlou továrnu na letadla ve Willow Runu nedaleko Detroitu. V květnu 1942 byla zahájena výroba součástek pro B-24 a v říjnu 1942 sjel z linky první kompletní B-24. V roce 1944 vyráběla továrna ve Willow Runu 650 letounů B-24. Ford ve Willow Runu vyrobil 9 000 letounů B-24, což byla polovina z celkového počtu 18 000 letounů B-24 vyrobených během války. Jeho podíl na válečném úsilí proti nacistům se nedá popřít a nikdo také nepopírá značnou myšlenkovou zmatenost automobilového krále.
Pak došlo na obvyklou chválu Rudé armády.
„A vy jste jako by zapomněl na těch 20 milionů padlých sovětských vojáků, kteří osvobodili tuhle zemi a velkou část Evropy! (Zvýšeným hlasem.) Vy překreslujete dějiny, a ještě se nestydíte tady s tím vystupovat! A pak je okupovali. Ale, pane kolego, nejdřív tady položili životy… Ti nás zplynovali! Ty, které vy tady dneska hájíte svými postoji, tak jsme byli určeni na odpis. Tady… Buchenwald neudělali Rusové anebo sovětští vojáci! (Důrazně.) Buchenwald udělali Němci! V Buchenwaldu a v jiných koncentračních táborech, tam jsme byli určeni my, Slované. A dneska z nás zase děláte a trháte kalendář a děláte z nás tady blbce jak na běžícím pásu!“ školil přítel putinovských ruských Nočních vlků ministra Jurečku.
Rusové skutečně „neudělali Buchenwald“, Stalin měl vlastní síť koncentračních táborů. Do nich pak po válce putovali i lidé, které NKVD, která rudoarmějce věrně provázela, zatkla na obsazených územích. Poslali tam také vlastní vojáky, kteří padli do zajetí. (Předtím i potom masy lidí, kteří nic neprovedli.) Až do napadení SSSR v létě roku 1941 Sovětský svaz po uzavření paktu Ribbentrop – Molotov v roce 1941 s Hitlerem pilně obchodoval a dodával mu strategické suroviny. V době, kdy Göring bombardoval Anglii.
Pokud jde o to, kdo dělá z koho blbce, měl by se pan Foldyna zamyslet nad sebou, svým šéfem a celou SPD.
