Jaroslav Foldyna by rád zachránil naši civilizaci založenou na heterosexuálních vztazích bílých lidí, kteří chodí do práce. Místo toho se podle něj svět zajímá o záchranu nosorožce. Záchrana civilizace by se provedla pumpováním peněz.
Své názory vyjasnil na TV Raptor (24. 2.), což je médium, které je už samo o sobě poselstvím. Foldyna vysvětluje: „Vymírá nosorožec bílý. Vznikla velká celosvětová nadace, která se snaží zachránit nosorožce bílého. A kdo se snaží zachránit heterosexuálního člověka, který normálně pracuje? Bílý heterosexuální člověk, to není žádnej rasismus, to jsme my. My vymíráme a nikdo neříká, hele, když budete mít tři děti, my vám dáme takovouhle půjčku, když budete mít tři děti a budete chodit do práce, my vám dáme slevy na daních, protože se oženíte a my máme předpoklad, že vytvoříte rodinu. Rodina je základ státu a já jako politik a my jako politici za tím stojíme, my vám dáme nějakou půjčku státní, která bude mít financovaný třeba úroky, protože vy budete mít děti a budete se chovat tak, jak se chová odpovědná rodina, a my vám budeme dávat daňové slevy, protože vy budete chodit do práce a my budeme chtít méně peněz od vás a budeme se vzájemně podporovat.“
Foldyna tvrdí, že tohle od sociálnědemokratických politiků přestal slyšet od konce 90. let. „Posledním člověkem, který takto přemýšlel, byl stávající prezident Miloš Zeman.“
Představa, že lidé budou mít víc dětí, když se jim přihodí nějaké peníze, neodpovídá ničemu, co z demografie víme. Kdyby někdo uvažoval ekonomicky, tak by mu bylo jasné, že jedno dítě navíc by ho stálo o dost víc, než dostane od státu na nějakých půjčkách a dávkách. Kvůli tomu si lidé naštěstí děti nepořizují. Nejvyšší porodnost u nás byla za protektorátu a za husákovské normalizace. Abychom pokusně navodili podmínky z té doby, jestli se baby boom nebude opakovat, to by za to snad nestálo.
Tyhle otázky ale nemá cenu si ani klást. Teď se spíš řeší, kde se vezmou peníze na důchody. Možná by se mohl Foldyna poptat svých druhů od Nočních vlků, jak to řeší s množením heterosexuálních bílých lidí v Rusku. Tam byli vždycky napřed a nejsou prý tak západně a liberálně dekadentní. Tyhle chlapácké spolky sice nepůsobí úplně heterosexuálním dojmem, ale jinak jsou to muži činu. Ti by mohli vědět, jak se na to má jít.