Klinika v Kyjevské oblasti pomohla již tisícům dětí. FOTO: Forum 24/ Cesta naděje života (se souhlasem)
FOTO: Forum 24/ Cesta naděje života (se souhlasem)
REPORTÁŽ / Vjíždíme do dětské nemocnice v Kyjevské oblasti. Stovky lékařů tady pomáhají malým pacientům a pacientkám. Některé děti jsou prostě nemocné, mnoho jich ale poznamenala ruská nelítostná agrese, a to na tělech i na duších, a způsobila jim nevýslovnou bolest a trauma. Místní lékaři jsou hrdinové. Neodešli ani, když jim ruské jednotky krátce po vypuknutí invaze málem ťukaly na dveře. Dál se starali o děti a svou péči navíc kontinuálně vylepšují.
„Máme tu stovku lékařů, sto padesát sester, 335 lůžek v jedenácti odděleních, která poskytují péči ve 24 oborech lékařské péče, od traumatologie až po psychiatrii,“ říká ředitel zařízení, doktor Evgen Sliepov. Starají o doslova o tisíce dětí, včetně nejmenších novorozenců připojených na plicní ventilaci. Na jejich půdě se rovněž nachází psychologický rehabilitační klub „Positive“ vedený jeho manželkou, psycholožkou Oksanou Sliepovou.
Právě sem míří pomoc českých dobrovolníků z Cesty naděje života, i proto, že tohle centrum poskytuje péči dětem, které zažily na vlastní kůži hrůzy této války. Krabice s hračkami, dezinfekcí, jednorázovými dětskými plenkami, kterých nikdy nemůže být dost, či hygienickými podložkami pod miminka mizí v nitru oddělení, povídám si s koordinátorem pomoci Jozefem Šalamonem.
„Když Rusové vtrhli na Ukrajinu na začátku plnohodnotné války v roce 2022, ocitla se tato nemocnice v první linii bojů. Místní lékaři však odmítli nemocnici opustit a ponechat své pacienty jejich osudu. Namísto toho se personál do jejího areálu de facto nastěhoval a pečoval o děti 24 hodin a sedm dnů v týdnu,“ popisuje. „Brzy přibyli další pacienti. Tentokrát to byli zranění obránci Kyjeva a také civilní obyvatelé,“ dodává Šalamon.
Nemocnice dělala, co mohla. Nezůstalo však jen u udržování setrvalé úrovně péče. Lékaři i další pracovníci se ji naopak snaží neustále zdokonalovat. Platí to i pro malé pacienty paní Oksany. Mnoho z nich má za sebou nepopsatelná traumata.
„Mají tu děti, které na vlastní oči viděly smrt svých rodičů. Jsou tu děti, které sexuálně napadli ruští vojáci během okupace na různých územích Ukrajiny, jsou tu děti, jejichž rodiče brání svou vlast se zbraněmi v rukou. Je tu dokonce i malá holčička, kterou přivezli ukrajinští záchranáři, aniž by byl kdokoli schopen zjistit její identitu, nebo nalézt její příbuzné,“ popisuje Šalamon. To byl právě osud i malého miminka z Kyjevské oblasti, jehož identitu se nepodařilo zjistit. Rodiče nicméně už nemá, jak nám vysvětlili zdravotníci. Dostal jméno Ivan a po ošetření nyní žije v dětském domově.
Nelze přesně říct, jestli za to mohou válečné okolnosti, anebo je to prostě rys lidskosti zdravotníků pečujících o ty nejmenší, ale děti v této nemocnici často nacházejí více než jen lékařskou péči, nacházejí v ní druhou rodinu. Lékaři i sestry si je často, pokud to jejich zdravotní stav dovoluje, berou k sobě domů, protože dobře vědí, že laskavosti a něhy potřebují děti ze všech nejvíce.
„Právě ty nejobyčejnější a nejlidštější věci mohou být v těch šílených časech nejdůležitější,“ říká Šalamon s tím, že se paní Oksaně při práci s traumatizovanými dětmi mimořádně osvědčila také tzv. kulinářská terapie, při které prostě učí děti vařit jejich národní pokrmy. Vedle arteterapie a terapie pomocí domácích zvířat se jedná o další krok k překonání válečných hrůz.
„ Do této nemocnice jezdí celebrity, své reportáže v ní natáčejí renomované televizní štáby z celého světa, včetně USA, a má skvělé jméno, takže by se dalo očekávat, že její potřeby budou plně pokryty, jenomže pravdou je bohužel opak. Ve skutečnosti její personál často dokupuje potřebné věci za své vlastní peníze,“ dodává Šalamon s tím, že právě proto budou v pomoci tomuto důležitému zdravotnickému zařízení pokračovat.
