Něco málo přes tři týdny zbývají do sněmovních voleb zcela klíčových pro samostatnou Českou republiku. Nejen v souvislosti s nimi je třeba nyní zůstávat plně uvědomělí, racionální a zdravě kritičtí. Předvolební období je zvlášť bohaté na politické diskuze a konfrontace, ale i měsíce po volbách probíhají zdlouhavé, nepřehledné a náročné debaty mezi občany, a to jak tváří v tvář při našem setkávání s přáteli, tak pohodlně na internetu, především na sociálních sítích.
Poslední zmíněný nástroj, respektive prostor, v němž se setkávají lidé z různých sociálních vrstev a různých názorů a prakticky nepřetržitě vzájemně diskutují nejen o politice, ale i o všech ostatních klíčových společenských tématech, principiálně změnil diskurz názorových konfrontací. Ještě dvě dekády nazpět bylo třeba sejít se lidově řečeno v hospodě, abychom mohli nejen o politice debatovat. Dnes, máme-li chuť, „soupeře“ najdeme v kteroukoliv denní i noční hodinu, stačí vyhledat správnou stránku.
Tím, jak se ukotvováním našich názorů postupně zintenzivňuje naše přesvědčovací ofenzíva a paralelně přitom roste naše skepse a zdrženlivost vůči cizím názorům, nezřídka se stává, že v tom neuvěřitelně rozsáhlém diskuzním „semeništi“ je velmi složité obratně filtrovat skutečně racionální a věcné argumenty, z nichž bychom se měli snažit něco si vzít, proti těm argumentům, jež diskutující používají ryze jako snahu debatu vyhrát, tedy porazit soupeře, nebo jej přímo zdiskreditovat. To jsou diskutující, z nichž mluví jejich ego a nikoli snaha o skutečnou diskuzi.
Přitom diskuze, a tím spíš ty politické, by neměly být o vítězství a porážce, o snaze být lepší, efektivnější, atraktivnější. Měly by být o kompromisu, o snaze porozumět, poskytnout porozumění druhým a o tom všemi silami a pokud možno bez emocí dospět k výsledku, který by byl pro obě strany přijatelný. Najít takovou diskuzi, zvlášť v dnešní technologické době, kde přístup do debaty kupříkladu s vrcholnými politiky má prakticky každý občan, je téměř nemožné. Řada cílevědomých a prospěšných lidí se už do diskuze raději ani nepouští, protože se nechtějí brodit právě tím typem argumentů, které nemluví k věci, ale snaží se buď diskuzi vyhrát, nebo takzvaně „vytrollit“, tedy záměrně zdiskreditovat či zesměšnit.
Rozhodli jsme se proto začít seriál, v němž si postupně představíme celou řadu manipulačních technik a argumentačních klamů, které diskutující všech sociálních vrstev a názorů velmi často – ať záměrně, či nikoliv – používají. Po přečtení tohoto seriálu byste měli být schopni odlišit v diskuzi ty diskutující, kteří se snaží diskuzi buď úplně překazit, nebo nejsou schopni racionální argumentace či tolerance vůči cizím názorům. Měli byste se naučit, jak reagovat na argumentační klamy, jak se nenechat rozčílit primitivní argumentací a jak k diskuzi přistupovat, abyste se právě vy nestali těmi, kdo argumentační klamy používá. A měli byste se jednoduše, obratně a svižně orientovat v tom, kdo z diskutujících vám může reálně něco přinést, případně komu můžete reálně něco přinést vy sami.
Jednotlivé díly seriálu budou vycházet s týdenní periodicitou, na první se můžete těšit už toto pondělí 2. října a zaměříme se v něm na konformitu, která je dobrým sluhou, ale také jedním ze základních předpokladů manipulace.
