Je to přesně deset let, kdy byl poprvé předsedou ODS zvolen současný premiér Petr Fiala. Na kongresu v Olomouci tehdy drtivě porazil tehdejší místopředsedkyni strany Miroslavu Němcovou a někdejšího europoslance Edvarda Kožušníka. Fialovi v boji o předsednické křeslo dalo hlas 437 delegátů.

Od svého prvního zvolení šéfem občanských demokratů Fiala změnil zásadně svou vizáž, na tu původní už si zřejmě málokdo vzpomene. Současný premiér si nechal narůst dlouhé vlasy a začal nosit brýle. „To mně nikdo neporadil, postupně se všichni měníme léty, trošku stárneme. Třeba o tom, jak se obléct, se radím se svou manželkou. Ale jestli myslíte, že mám nějaké zázračné stylisty, tak to určitě ne,“ vysvětloval před lety v rozhovoru pro CNN Prima News.

Proměny premiéra Petra Fialy

Otevřít galerii (27)

„Rád se oblékám adekvátně situaci, přiměřeně a dobře. Nosíval jsem velmi krátké vlasy a pak jsem začal mít pocit, že řada mých vrstevníků vlasy nemá, tak proč bych si je nenechal narůst, když mně rostou,“ vtipkoval dále Fiala. „Na internetu kolují fotografie z mé svatby, kdy jsem měl vlasy opravdu dlouhé. Mám radost, že mi rostou. Brýle nejsou žádný módní prvek, bohužel se mi začal kazit zrak. Tak to je ta změna image,“ doplnil.

Ode dneška jsme všichni ODS

Fiala vstoupil do ODS v roce 2013 a o rok později byl zvolen jejím předsedou. Občanští demokraté byli tehdy ve velké krizi, v předčasných volbách v roce 2013 získala pouhých 7,72 procenta a skončila v opozici. Fiala na volebním kongresu strany v Olomouci vyzval stranické kolegy, aby skončilo rozdělování na dobré a zlé členy. „Ode dneška žádná dobrá a špatná ODS. Ode dneška jsme všichni ODS,“ vzkázal tehdy s tím, že se pokusí zachránit stranu, která se potápí.

Post předsedy strany Fiala obhájil i v roce 2016. Ve volbách do poslanecké sněmovny skončila s 11,32 procenty na druhém místě za hnutím ANO. Po debaklu v předchozích volbách si tak polepšila, i přesto však pokračovala v opozici.

V lednu 2018 byl jediným kandidátem na šéfa občanských demokratů a od delegátů kongresu získal 451 z 483 hlasů. Fiala tak potřetí obhájil svůj post v čele strany. Ten posléze opakovaně obhájil a po volebním vítězství koalice SPOLU v roce 2021 se stal premiérem.

Obor politologie i rektor univerzity

Fiala vystudoval češtinu a historii na brněnské univerzitě (1983–1988), poté pracoval jako historik v muzeu. V osmdesátých letech se účastnil nezávislých občanských aktivit proti komunistické diktatuře. Po listopadu 1989 se podílel na založení oboru politologie. Byl vedoucím katedry politologie (1993–2002), katedry mezinárodních vztahů a evropských studií (2002–2004), ředitelem Mezinárodního politologického ústavu (1996–2004), ředitelem Institutu pro srovnávací politologický výzkum (2005–2011) a děkanem Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity (2004).

Dále čtěte

Tak snad to nebudeme muset prožít znovu. Objednávejte knihu Pavla Šafra Báječná léta s Babišem

Pro všechny čtenáře, kteří byli nadšeni z knihy Pavla Šafra Češi mezi pravdou a lží, to byla dobrá zpráva. A…

Jako rektor vedl po dvě funkční období Masarykovu univerzitu (2004–2011), která se v té době stala nejžádanější českou vysokou školou a významnou středoevropskou vzdělávací a výzkumnou institucí. Za jeho vedení byl například postaven univerzitní kampus v Bohunicích, jedna z největších staveb v oblasti vysokého školství ve střední a východní Evropě, a prosazen projekt Středoevropského technologického institutu (CEITEC). Fiala je také autorem více než 300 odborných studií publikovaných v řadě zemí.

Od roku 2011 pracoval jako vědecký poradce premiéra Petra Nečase (ODS), po odchodu tehdejšího ministra školství Josefa Dobeše usedl v čele resortu. Ministrem školství byl od května 2012 do července 2013, kdy padla Nečasova vláda. Účast v úřednické vládě Jiřího Rusnoka odmítl, protože nesouhlasil se způsobem, jakým vznikla.

VIDEO: Připomeňte si nominační projev Petra Fialy z roku 2014