Nádvoří původního románského hradu FOTO: Markéta Mitrofanovová / FORUM 24
FOTO: Markéta Mitrofanovová / FORUM 24
Hrad Landštejn na Jindřichohradecku v sobě spojuje hned několik návštěvnických benefitů. Zaparkovat lze téměř u vstupní brány a samostatnou prohlídkou můžete strávit času, kolik chcete. Památku přitom projdete od sklepa až na půdu – ačkoliv v tomto případě se půdou myslí vrchol vyhlídkové věže. Pejskaře navíc potěší, že s výjimkou vnitřních expozic si čtyřnohého parťáka mohou vzít s sebou.
Hned za pokladnou v prostorách bývalé hradní kuchyně a pekárny najdete archeologickou expozici zaměřenou na nálezy keramiky. Často se jedná o zlomky, které už se nejspíš nikdy nepodaří zkompletovat, ale jsou zajímavé svou výzdobou, barvou či tvarem – talíře z 18. století, hrnec s nápisem ze 14. století, hrnek s uchem z 15. století…
Část výstavy je věnována způsobu vytápění pomocí kachlových kamen, který se v českých zemích zavedl na konci 13. století. Různé typy kachlů jsou k vidění v několika vitrínách. Návštěvníci se leccos dozvědí také o tom, jak fungovala takzvaná černá kuchyně, jak se před staletími stolovalo a co se na hradě jedlo.
Vzhledem k tomu, že v jídelníčku pánů kromě masa a různých polévek převažoval chléb a obilné kaše, nacházela se na hradě sýpka – ta landštejnská teď slouží jako veřejné WC. Naproti ní stojí takzvaný půlkorec, kamenná nádoba která se na tržištích používala k odměřování obilí. Jeden český korec se rovnal 94 litrům.
Všechny důležité a zajímavé informace najdou návštěvníci v textech rozmístěných v terénu. Často nechybí ani detailní popis dochovaných částí objektu včetně nákresů. Velká pozornost je věnována obranným prvkům. Šedesát vystavených kamenných dobývacích koulí do palných zbraní z období 15. a 16. století bylo v roce 2018 vyzvednuto z původní hradní studny.
Podoba hradu byla původně románská o tvaru nepravidelného pětibokého půdorysu s širokým příkopem, s mohutnými čtyřhrannými věžemi ve dvou nárožích a s palácem stojícím mezi nimi. Tato podoba je v českých zemích zcela výjimečná.
Při první přestavbě ve 14. století k obvodové hradbě přibyla obytná a současně obranná věž zvaná donjon. Poslední přestavba byla goticko-renesanční, na přelomu 14. a 15. století, kdy kapacita původního románského paláce přestávala stačit. V 16. století pak na Landštejn dorazila renesance.
Vlastnil ho druhý muž království
Hrad Landštejn leží poblíž hranic s Rakouskem, ukrytý v hlubokých lesích České Kanady, o čemž se lze přesvědčit výhledem z věže. Založen byl na počátku 13. století, ale kvůli nedostatku informací není jasné kým. Pravděpodobně to byl český panovník, který chtěl chránit jižní hranici země. Krátce po polovině 13. století získali Landštejn Vítkovci.
K nejmocnějším členům rodu patřil Vilém z Landštejna, který kromě tohoto hradu spravoval i Třeboň, Lomnici, Nové Hrady a Hlubokou. Nedlouho po jeho smrti v roce 1356 museli jeho následovníci kvůli dluhům přenechat Landštejn královské komoře. Ještě před koncem 14. století se hrad na dalších 200 let dostal do držení štýrského rodu Krajířů z Krajku.
Ti zastávali významné státní úřady a často pobývali v cizině, kde se seznamovali s novými architektonickými styly a prvky, jež uplatnili také na Landštejně. Volf Krajíř z Krajku byl v letech 1542 až 1554 nejvyšším pražským purkrabím, tedy po králi nejvýše postaveným mužem v království. Jeho úřad vyžadoval reprezentativní sídlo, proto přistoupil k renesanční přestavbě.
Velkorysé úpravy však majitele natolik finančně vyčerpaly, že po smrti posledního člena rodu byl hrad prodán. Po třicetileté válce začal význam Landštejna upadat, ale objekt byl udržován až do poloviny 18. století. Jeho osud v roce 1771 zpečetil úder blesku a následný požár, kdy hrad kompletně vyhořel a znovu už nebyl obnoven. Velká rekonstrukce areálu proběhla v letech 1972 až 1990.
