Podobných staveb, které představují to nejlepší z dřevěné sakrální architektury středověkého Severu, zbyly na světě jen tři desítky. Není tedy divu, že kostelík Wang z konce 12. století, který z Norska do Krkonoš nechal převézt pruský král Bedřich Vilém IV., přitahuje v polské Karpaczi zástupy turistů.

Ačkoli v něm dosud probíhají evangelické bohoslužby, mezi návštěvníky nejsou zdaleka jen věřící. Unikátní kostelík, který dostal název podle obce na břehu jezera Vangsmjøse, v níž kdysi stál, má také zajímavý příběh a z výšky 885 m n. m. se od něj navíc za pěkného počasí otevírají daleké výhledy.

Karpacz, jedno z nejznámějších horských středisek v Polsku, leží jen několik kilometrů od české hranice a po turistických cestách se do něho dá poměrně prudkým klesáním dojít z nejvyšších partií Krkonoš. Při výkladu průvodce je v kostele Wang k dispozici rovněž text v češtině.

Přírůstek do královské sbírky

Všechny podobné stavby (bylo jich kolem 300) vznikly v době, kdy ve Skandinávii vítězilo křesťanství nad pohanstvím. V 16. století se kostelík stal evangelickým. Kolem roku 1840 farníci zjistili, že je moc malý a ve špatném technickém stavu. Na drahou opravu ani na stavbu nového však neměli peníze, a tak se ho rozhodli prodat.

Dále čtěte

FOTO: Barokní skvosty i vyhlídka na město. O unikátnost sálů univerzity ve Vratislavi se zasloužil i mistr z Olomouce

Při procházce Vratislaví, která patří k nejčastějším cílům českých turistů v Polsku, nezapomeňte navštívit historickou budovu tamní univerzity. Stojí jen…

V lednu 1841 ho v dražbě pro pruského krále Bedřicha Viléma IV., známého milovníka umění, koupil malíř Johan Christian Dahl, jemuž záleželo na tom, aby byla stará dřevěná stavba zachráněna. Skutečným vlastníkem se však stal král, kterého nový přírůstek nadchl. Na jeho pokyn byl kostelík důkladně zdokumentován a rozebrán.

Použitelné části včetně vyřezávaných portálů a sloupů byly v létě 1841 dopraveny do Královského muzea v Berlíně. Podle původního plánu měl být kostelík postaven na Pavím ostrově, kde se již nacházela sbírka architektonických památek. Jenže na přání své přítelkyně Friederike von Reden ho panovník nechal odvézt do Krkonoš.

Po cestě náklad a jeho doprovod vítaly zvony z protestantských i katolických kostelů. V srpnu 1842 král položil základní kámen a o dva roky později, 28. července 1844, proběhlo slavnostní otevření a vysvěcení. Kromě královského páru a následníka trůnu se události zúčastnily další významné osobnosti té doby.

Dále čtěte

FOTO: Nejen za příběhem mladé Židovky. Kolín láká na Parléřův chrám i procházku podél Labe

V době protektorátu Čechy a Morava se odehrává příběh patnáctileté Hany Lustigové, která za cenu obrovského rizika pomáhá svým sousedům…

Hraběnka von Reden se sídlem nedaleko královské rezidence, v krkonošských Mysłakowicích, chtěla mít v Karpaczi kostel, v němž by mohly probíhat bohoslužby. Poblíž kostelíku má tato šlechtična od roku 1854 pamětní desku. V okolí se nacházejí také farní budovy a hřbitov, kde je pochováno i několik polských osobností.

Kostel šťastných manželství

Kostelík má kamenné základy, jako stavební materiál posloužila skandinávská borovice nasycená pryskyřicí. Současná stavba však neobsahuje pouze původní dřevo. Muselo být vyrobeno množství nových částí, protože ty originální se nedaly použít. Památkově nejvzácnější bohatě vyřezávané portály a sloupy se ale dochovaly.

Portály, čtyři nárožní, čtyři vnitřní a dva sloupy u vchodu do kůru jsou bohatě zdobené květinovými a zvířecími motivy a runovým písmem, na některých najdeme výjevy z říše fantazie. Cenný je také velký kříž vytesaný z jediného kusu lipového dřeva.

Dále čtěte

FOTO: Skály v celé své kráse. Na Kokořínsko je ideální vyrazit už na jaře

I když turistické cesty na Kokořínsku nevedou zpravidla po rovince a překážky v terénu musíte občas překonávat i po čtyřech,…

Po stranách oltáře stojí na podstavcích kovové svícny se srdíčky, symboly lásky, a labutěmi, symboly věrnosti. Vznikly na počátku 20. století podle vzoru starých norských svícnů. V duchu tradice se zapalují pouze při svatebních obřadech ‒ kostel je široko daleko znám jako kostel šťastných manželství. Místo vedle oltáře zaujímá vyřezávaná barokní křtitelnice z doby kolem roku 1740.

Návštěvníci mohou projít ochozem s okénky, kterými dovnitř proudí světlo. Celkem jich má kostel sto sedmdesát čtyři. Vrcholy střechy jsou vyzdobeny výhony ve tvaru fantastických zvířecích hlav s otevřenou tlamou, z dálky připomínajících také rybí ocasy. Ve věži je umístěn zvon Beránek Boží.

Vedle kostela byla kvůli ochraně před drsnými vichry z hor postavena kamenná věž. Má podobnou střechu jako kostelík, s nímž je spojena ochozem.

Otevřít galerii (8)