Historické centrum Krakova zapsané na seznamu památek UNESCO nabízí turistům kromě líbivých kulis také svou temnější stránku. Pod jedním z nejznámějších evropských náměstí – Rynkem Głowným – se totiž skrývá rozsáhlé město pod městem. Atmosféra středověkého Krakova v něm přetrvává nejen díky artefaktům z doby prosperity.
Působivá je například vizualizace praskajících plamenů, které při nájezdu Mongolů ve 13. století znovu pohlcují originální zbytky původních dřevěných domků. Temná část dějin na návštěvníky dýchne také na místě někdejšího pohřebiště s modely kostlivců. Spojení s moderní dobou pak zajišťuje celá řada audiovizuálních efektů nebo interaktivní stojany. Vzhledem k mimořádnému zájmu doporučuji prohlídku rezervovat a vyhradit si na ni zhruba hodinu a půl.
Město o čtyři metry „vyrostlo“
Když byly v souvislosti s opravami náměstí v roce 2005 zahájeny archeologické práce, nikdo netušil, že se vzhledem k neuvěřitelnému množství nálezů protáhnou z plánovaného půl roku na pět let. Podstatná část artefaktů je k vidění v expozici o rozloze téměř 3,5 tisíce metrů čtverečních. Vchod se nachází poblíž infocentra ve slavné tržnici Sukiennice. Při sestupu do podzemí v zimě jistě uvítáte, že se tam topí.
Nabízí se otázka, proč středověký Krakov ležel zhruba o čtyři a půl metru níže než ten současný. Průvodce Tomasz Pridon vysvětluje: „Nečistoty a smetí se ve středověku z Krakova nevyvážely, ale po tři století se zakrývaly vrstvami hlíny a písku.“ Ty město nejen „pozvedly“, ale také pozdější nálezy zakonzervovaly a archeologům zjednodušily jejich časové zařazení. Dochovaly se i některé základy budov včetně Sukiennic a části komunikací, především hlavní kupecké cesty.
Od 14. století bylo královské město nad Vislou jedním z největších obchodních center Evropy. Na interaktivní mapě si můžete prohlédnout, že cesty z něho vedly až do Říma nebo k Černému moři. Výměna zboží ale probíhala hlavně s Vratislaví, Prahou a Norimberkem. Tehdejší hlavní silnice byla hodně vypoulená, aby z ní stékala voda, kterou odváděly postranní žlábky.
Nejvýnosnějším artiklem, který z Krakova putoval do různých koutů Evropy, byla kromě olova kamenná sůl z dolů v nedaleké Veličce a Bochni, dnešních památek UNESCO. „Kvůli své prvotřídní čistotě byla hodně drahá. Používala se ke konzervování potravin a glazurování keramiky. Solný trh byl na náměstí vytyčen jako první. Ve městě působilo i zvláštní bratrstvo, které mělo na obchod se solí monopol,“ říká průvodce.
Rozvoj za vlády českých králů
Před prvním mongolským nájezdem v roce 1241 stála na dnešním Rynku osada s malými dřevěnými domky chudších obyvatel města. Když byla tato nejstarší část Krakova vypleněna, vznikl na jejím místě základ nového města s Rynkem jako administrativním, právním, obchodním i společenským centrem. Na základě zákonů převzatých z Magdeburgu bylo náměstí v roce 1257 striktně rozděleno podle jednotlivých cechů.
Prostor pro dílny, sklady a obchody tu měli jak producenti a prodejci potravin, tak živnostníci. „Kamenný Krakov vlastně vystavěli čeští králové Václav II. a Václav III.,“ upozorňuje průvodce. Jak už název napovídá, v Sukiennicích, jedné z dominant Rynku, se původně prodávalo výhradně sukno nejvyšší kvality. K tržnici přiléhaly takzvané krámy bohatých nabízející luxusní zboží. Některé je vystaveno v místech, kde se obchody nacházely, tedy u základů Sukiennic.
Krakov byl známý hlavně kvalitními noži, klobouky a botami. Mezi archeologickými nálezy jsou i vyloženě praktické věci denní potřeby, jako váhy na peníze (např. groše pražské a krakovské) nebo kupecký „notýsek“. „Fungovalo to tak, že do tabulky se nalil vosk, který se nechal zaschnout, a pak se do něho psalo jehlami. Plochým koncem se poznámka zase smazala, takže zápisník bylo možné používat opakovaně,“ říká Tomasz Pridon. Pozoruhodnou „vychytávku“ představuje i model fragmentu někdejšího městského vodovodu včetně čerpadla.
Nebožtík posedlý ďáblem
Zajímavostí jsou exponáty svědčící také o společenském životě středověkých Krakovanů – hrací kostky nebo šachové figurky. Ve vitrínách ale uvidíte i hroty mongolských zbraní, fragmenty látek, jantaru a ametystu. Řadu drahých kamenů a dalších cenností archeologové objevili na místě pohřebiště. Jde například o přívěsek v podobě byzantské mince z 11. století nalezený v hrobě šestiletého dítěte.
Průvodce upozorňuje na místo s ostatky (v expozici je vystaven model) pravděpodobně duševně nemocného člověka. „Všimněte si, jak je skrčený. Lidé si nejspíš mysleli, že ho posedl ďábel, a uložením do této polohy chtěli zabránit tomu, aby se démon od nebožtíka vrátil na zem. Podobných hrobů se tady našlo šest.“