Nejen řidiče putující z Prahy po dálnici D11 směrem na Hradec Králové může u exitu 18 směrem na Bříství zaujmout silueta zřícené stavby shlížející na ně z nedalekého kopce. Jedná se o pozůstatky barokní kaple z 18. století. Má za sebou pohnutý osud, který poznamenal přírodní živel a také až příliš bujará mládež minulosti. Dnešním návštěvníkům nabídne možnost duchovního zastavení, mystickou atmosféru a výhled na úrodné Polabí.

Na žluté turistické značce, která začíná v Hrabalově Kersku a končí v Přerově nad Labem na Nymbursku, se nachází mezi lesem Prásce a obcí Starý Vestec kopec s názvem Břístevská Hůra. Je to nepříliš impozantní vyvýšenina s nadmořskou výškou všehovšudy 233 metrů nad mořem. I to jí ale stačí, aby vznešeně shlížela na své okolí a také na řidiče spěchající po dálnici D11, kolem dálničního exitu č. 18 na Bříství. Jako koruna z jejího vrcholu vyčnívá malebná zřícenina starobylé duchovní stavby.

Dále čtěte

FOTO: Sebrali je Židům a dali Rusům. Příběhy prvorepublikových vil v pražské Bubenči jsou plné křivd

Do Bubenče, jedné z nejatraktivnějších lokalit hlavního města, se na začátku 20. století začala stěhovat pražská smetánka. Některé z honosných…

Jedná se o pozůstatky barokní kaple Povýšení svatého Kříže z první čtvrtiny 18. století. Ta byla postavena ze sbírky, do níž z popudu místního faráře Karla Heislera přispěli, vedle místních zbožných sedláků, rovněž vlivnější osoby, zámečtí úředníci a samozřejmě i místní šlechta.

Tak to alespoň stojí na neoficiálních stránkách nedaleké obce Starý Vestec. Výsledkem jejich úsilí bylo, že mezi léty 1714-1715 vyrostla na vrcholu Břístevské Hůry kaple křížového půdorysu se třemi oltáři, centrální klenbou, obrazovou výzdobou a šindelem krytou střechou o rozměrech zhruba 12×10,5 metru. Kaple sloužila svému účelu jen asi čtyřikrát ročně, ale pokaždé se u ní shromáždilo mnoho zbožných věřících, aby se zúčastnili mše.

O půl století později došlo ke katastrofě. V roce 1764 udeřil do svatostánku blesk, zapálil střechu a poškození následně neunikla ani jeho výzdoba a zdi. Osud budovy se zdál být zpečetěn. Nicméně, uplynulo dalších padesát let, místní farnost nashromáždila dostatek prostředků a odhodlání, aby kaple mohla být opravena, což se v roce 1816 stalo skutkem.

Dále čtěte

FOTO: Tady se bojovalo s Němci. Výlet k Soumarskému mostu ocení milovníci přírody i vojenské historie

Prvorepublikové bunkry u Soumarského mostu na Prachaticku měly původně chránit jednu z nejdůležitějších přístupových cest do Čech. Jenže po mnichovské…

Doba se však, jak by to možná řekli škarohlídi, mezitím změnila a mládež propadla uvolněným mravům. O pouhé dva roky později, když na kopci pálila místní chasa čarodějnice, přeskočila jiskra a stavba skončila v plamenech podruhé. Zničení kaple jen dva roky po její nákladné rekonstrukci vzalo místním motivaci a podruhé se ji už znovu pozvednout z popela nikdo nepokusil. Kaple chátrala, ale na přelomu 19. a 20. století byla ještě podle dostupných zpráv její fresková výzdoba patrná, byť již jen na zbytcích omítky v jednom z jejích křídel.

Trosky stavby, z níž se dodnes zachovaly pozůstatky kamenných obvodových zdí a také cihlových klenutých oblouků, zůstaly na místě dodnes, stejně jako zbytky dlažby a zavěšený kříž, připomínající její kdysi sakrální charakter. Z místa, nabízejícího výhledy na úrodnou krajinou Polabí a tyčícího se dostatečně vysoko na světským shonem moderní doby, včetně uhánějících automobilů, dodnes dýchá pradávná historie a tajemná atmosféra. Stejně tak nezmizel zduchovnělý ráz prostoru vymezeného torzem jejího původního architektonického plánu.

Kaple Povýšení sv. Kříže rozhodně stojí za zastávku

Otevřít galerii (24)