Náhrobek Becalela, syna pražského rabína Löwa, na starém židovském hřbitově v Kolíně FOTO: Markéta Mitrofanovová / FORUM 24
FOTO: Markéta Mitrofanovová / FORUM 24
V době protektorátu Čechy a Morava se odehrává příběh patnáctileté Hany Lustigové, která za cenu obrovského rizika pomáhá svým sousedům přežít nacistické běsnění. Mobilní pátrací hra Žlutá hvězda, kterou si můžete v aplikaci Skryté příběhy zahrát třeba se svými dětmi, vás provede kolínskými pamětihodnostmi a částečně i přírodou na protější straně Labe.
Za vidění ale stojí i některá místa, jimiž trasa neprochází. Jedním z nich je starý židovský hřbitov z konce 15. století, který patří k nejstarším a největším v Čechách. Z více než 2 600 náhrobků je patrně nejznámější ten, který označuje hrob Becalela, syna legendárního pražského vrchního rabína Jehudy Löwa, jenž v Kolíně na konci 16. století založil vyšší náboženskou školu.
Klíč od hřbitova i leták s popisem některých náhrobků si lze při odevzdání stokorunové zálohy vyzvednout v infocentru vedle synagogy. U ní také začíná příběh mladé Židovky, jehož děj musíme plněním jednoduchých úkolů na daných stanovištích posouvat dopředu. Trasa je dlouhá 2,5 kilometru a dá se pojmout jako pohodová procházka.
Jeruzalém na Labi
V minulosti se Kolínu říkalo Jeruzalém na Labi. Židé se v královském městě usadili záhy po jeho založení v polovině 13. století a v době před Bílou horou tvořili jednu z největších židovských obcí v Čechách. Deska na průčelí bývalé školy v někdejším ghettu připomíná, že v červnu 1942 bylo z Kolína deportováno více než 2 200 českých Židů do koncentračních táborů.
V dlažbě před vchodem nalezneme také Kameny zmizelých, které upozorňují na tragický osud učitele Richarda Reichnera a jeho ženy Rivy. Takových památek na oběti holocaustu se v bývalé židovské čtvrti, jež zahrnovala ulice Na Hradbách a Karolíny Světlé, nachází více.
Průjezdem v budově školy se dostaneme na dvůr a odtud do synagogy, která je jednou z nejstarších a nejcennějších svého druhu v Česku. Gotická část byla postavena před rokem 1422, dnes má raně barokní podobu. Modlitebna fungovala do zániku kolínské židovské obce v roce 1953
Bartolomějské návrší
Přes někdejší ghetto dojdeme k dominantě historického centra a nejcennější kolínské památce, chrámu sv. Bartoloměje. Jeho stavba byla z vůle krále Přemysla Otakara II. zahájena krátce po založení města. Když chrám v roce 1349 těžce poškodil požár, byl k jeho obnově povolán Petr Parléř, dvorní architekt Karla IV., který později řídil i stavbu svatovítské katedrály v Praze.
V roce 1504 do areálu přibyla vysoká hranolová zvonice, v níž je vystaven chrámový poklad a z jehož ochozu se otevírá vyhlídka na město. Chrám coby vrcholně gotickou stavbu silně poškodily události třicetileté války a při obnově byl vybaven barokním mobiliářem. V roce 1733 v jeho sousedství na místě zaniklého hřbitova vznikla kostnice.
K cenným památkám chrámového interiéru patří gotická schránka pro uložení nejsvětější svátosti vyrobená kolem roku 1370 podle Parléřova návrhu, cínová křtitelnice od kutnohorského mistra Ondřeje Ptáčka, barokní oltáře či obraz Umučení sv. Bartoloměje od Petra Brandla z roku 1734.
Součástí areálu Bartolomějské návrší je také nejlépe dochovaný úsek městského opevnění nebo zahrady na parkáně s rozáriem a bylinkovou zahrádkou. Poblíž chrámu najdeme i expozice Regionálního muzea v Kolíně. Odtud nás trasa hry zavede přes architektonicky pozoruhodný Masarykův most na druhý břeh Labe.
Druhá strana Labe
Na Zálabském předměstí pokračuje hra směrem k pozdně gotické věži Práchovna, která se tyčí na skále nad řekou. Kdysi byla součástí předsunutého městského opevnění, ale sloužila i jako skladiště střelného prachu ‒ odtud pochází její název. Zřejmě v polovině 19. století, kdy přišla o střechu, se z ní stala zřícenina. Před osmi lety byla opravena a začala se využívat jako vyhlídka.
Sousední Podskalský mlýn, poprvé zmíněný na konci 15. století, se v současné době přestavuje na byty. Staveniště brání pokračovat po stezce podél řeky, k té se znovu vrátíme před malou odbočkou do lesoparku Borky. Na jeho okraji se nachází pamětní deska a dřevěné sochy medvědů z animovaného seriálu Pojďte, pane, budeme si hrát, jehož první díl se jmenuje Potkali se u Kolína. Dalším stanovištěm je rekreační areál na Kmochově ostrově s rozhlednou Maják.
Cíl na náměstí
Asi nejvýznamnější vyhlídková věž ovšem stojí zhruba o dva kilometry dál směrem z centra a není součástí herní trasy. Jde o bývalý funkcionalistický vodojem z roku 1930, vysoký 45 metrů. Kvůli zastaralé technologii přestal v roce 1977 sloužit svému účelu a téměř 40 let chátral. V letech 2014–2015 ho město obnovilo ve formě rozhledny s vnitřní expozicí.
Poslední úsek trasy vede na Karlovo náměstí, kde hra u radnice končí. Průčelí původně gotické budovy, která byla na konci 19. století přestavěna v neorenesančním slohu, zdobí malby s výjevy z dějin města a alegorické sochy. Náměstí s kašnou a Mariánským sloupem obklopuje asi dvacet měšťanských domů, u většiny se zachovalo středověké jádro. Moderní architekturu reprezentuje například objekt bývalé Městské spořitelny, na jehož návrhu se podílel Jan Kotěra.
