Čedičové vrcholy Baba a Panna se zbytky hradních věží jsou symbolem Českého ráje, který se nedá přehlédnout ani daleko za jeho hranicemi. I díky skvělé dostupnosti – od parkoviště k hradní bráně dojdete za necelých deset minut – patří k nejnavštěvovanějším památkám Libereckého kraje.

Ze zříceniny hradu Trosky se otevírají fantastické výhledy na Říp, Bezděz nebo celý pás pohraničních hor na severu a severovýchodě Čech. Vzhledem k úrovni nádvoří byla o deset metrů nižší a o něco rozložitější z obou skalních útvarů, Baba, téměř dva roky uzavřena, protože původní dřevěný vnitřní ochoz poničený hnilobou začal být nebezpečný.

Od začátku června si už ale turisté mohou výhledy vychutnat z nové ocelové konstrukce, která má být vůči povětrnostním vlivům odolnější. O letních prázdninách je otevřeno každý den, po zaplacení vstupného areál národní kulturní památky návštěvníci procházejí svým tempem, bez průvodce.

Troska jako ztvrdlé magma

Nedobytné sídlo na dvou čedičových sopkách nechal přibližně v letech 1380 až 1390 vybudovat Čeněk z Vartenberka, který pocházel z mocného rodu severočeských Markvarticů. Využil přitom přirozených obranných vlastností strmých skal, které vznikly ve třetihorách ztvrdnutím žhavého magmatu.

Dále čtěte

FOTO: Po odsunu Němců se svatá Apolena proměnila v ruiny. Kostel s výhledem na nebe pohlcuje příroda

Na první pohled vypadá zřícenina u silnice v lesích poblíž Přimdy na Tachovsku jako kulisa z romantického filmu. Jenže trosky…

Na hřebenu mezi oběma vrcholy vzdálenými od sebe necelých 80 metrů založil vnitřní hrad s obytnými paláci. Na vrcholcích skal nechal vybudovat obranné a zároveň obytné věže. Název Trosky pochází už z doby založení hradu. Podle historických pramenů se tak říkalo skalám, na nichž byl vybudován.

Staré severočeské slovo „troska“ označuje lávový odpad neboli strusku. Když z něj eroze postupně odplavila okolní pískovec, hlínu a další zakrývající měkké horniny, obnažila skály do dnešní podoby, která je celosvětově unikátní. Podobných přírodních rarit lze nalézt jen několik, například Čertovu věž (Devils Tower) v americkém státě Wyoming.

Stavba hradu byla ve své době odvážná – kvůli členitosti se musela podřídit rozmanitosti skalního podloží. Část skal byla odtěžena a materiál se použil na budování hradebních zdí. Známý německý cestovatel a přírodovědec Alexander von Humboldt označil Trosky za osmý div světa.

Dále čtěte

FOTO: Skály v celé své kráse. Na Kokořínsko je ideální vyrazit už na jaře

I když turistické cesty na Kokořínsku nevedou zpravidla po rovince a překážky v terénu musíte občas překonávat i po čtyřech,…

Aktivně hrad sloužil jen asi 120 až 140 let, kdy byl soustavně obýván. Díky tomu se výrazně nepřestavoval, takže se zachoval v původní gotické podobě. Současně ale velmi rychle chátral, takže se dochovaly jen nejpevnější kamenné části. Téměř nic nezůstalo ze stájí, skladů, obytných budov, stropů, podlah, střech a dalších staveb. Dobře patrné jsou například díry po trámech v hradebních zdech.

V obležení husitů i Švédů

Ke konci života se Čeněk z Vartenberka tak zadlužil, že v roce 1394 musel hrad přenechat svému největšímu věřiteli, králi Václavu IV. Ten ho po čtyřech letech prodal mocnému rodu Bergovců, který Trosky využíval 50 let. Přesně před 600 lety hrad krátce a bezvýsledně obléhal Jan Žižka. Trosky se husitům nepodařilo dobýt ani o čtyři roky později.

Na konci roku 1438 se hradu lstí zmocnila banda loupeživého rytíře Šofa z Helfenburku, která tehdejšího majitele Otu z Bergova uvěznila ve sklepě. Posádka 200 mužů pobývala na hradě do roku 1444, hradnímu pánovi se mezitím podařilo uprchnout. Poslední z rodu Bergovců Jan z Bergova roku 1455 panství prodal Janu Zajíci z Hazmburka, majiteli nedaleké Kosti.

Dále čtěte

FOTO: Vyrazte k moři do Skandinávie. Užijete si delší dny, treky na pobřeží i pláže uprostřed měst

Pokud dovolenou u moře nevyhledáváte pouze proto, abyste denně hodiny trávili v teplé vodě, zkuste v létě vyrazit na sever.

Hrad byl v té době plně funkční a sloužil jako mocná pevnost. Časem se však panstvo odstěhovalo do pohodlnějších sídel a zůstali jen úředníci. S dalšími majiteli pak význam hradu dál upadal. Za třicetileté války Trosky vlastnil Albrecht z Valdštejna. V té době byl hrad několikrát obsazen Švédy, nakonec v roce 1648 dobyt a vypálen císařskými vojsky, načež se stal neobyvatelným.

V roce 1821 ho od Valdštejnů i s několika okolními panstvími koupil Jan Lexa z Aehrenthalu, který se pod vlivem romantismu rozhodl chátrající památku zachránit. V roce 1925 přešly Trosky do vlastnictví státu, který se především v posledních desetiletích stará o to, aby se zbytky hradu zachovaly. Opravy spočívají hlavně ve statickém zabezpečení skalního masivu, hradeb a zbytků paláců.

Otevřít galerii (9)