Přinášíme fotografie z lokalit, kde řeka Bělá vymazala z mapy desítky domů a zničila horské vesnice tak, jak to ani povodeň v roce 1997 nedokázala. První hodiny po kulminaci tam strávil spolupracovník deníku FORUM 24 Ray Baseley a přinesl exkluzivní snímky z míst, kde jiní novináři nebyli.

15. 9. – 00:00 – Filipovice – 12 hodin do kulminace

Vypadl proud. Jsme s kolegy z Lotyšské televize ubytováni jen kilometr od řeky Bělá, ale na kopci. Celé ubytování je v temnotě, po chodbách jsou svíčky a u topení zase kalhoty a bundy hasičů, kteří zde přečkali noc s námi. Ráno už kolem šesté hodiny hasiči vyrážejí do terénu. O pár hodin později i my.

15. 9. –  9:00 – Bělá pod Pradědem – Domašov – 3 hodiny do kulminace

„Stop!“ zněl pokyn policie – dál už to nejde. Přes most teče řeka Bělá, která je všude kolem nás. Zaplavila domy, zahrady, cesty. Všechno, co stálo mocnému živlu v cestě, bylo buď smeteno, nebo zničeno. Vidíme místní, kteří jen pozorují to, jak živel ničí jejich domy a majetek. Pan Honza má naproti našemu ostrůvku silnice svoji chatu, která je atakována silným proudem rozvodněného toku. „Včera večer jsme odjeli na nedaleké ubytování v horách a dnes vidíme, co řeka napáchala, strašný,“ dodává muž.

15. 9. – 13:00 – Bělá pod Pradědem – Adolfovice – 1 hodina po kulminaci

Voda začíná opadávat. A cesta je bezpečnější. Se svolením místních policistů pokračujeme dál po cestě směrem na Jeseník. Několikrát zastavujeme kvůli zachycení zkázy, kterou živel přinesl. Vidíme desítky zasažených domů, z toho některé k nepoznání proti tomu, co jsme viděli jen o den dříve. Řeka si tu vytvořila vlastní koryto, které v některých místech uchvátilo celou šíři obce. Na okraji Jeseníku v části Bělé pod Pradědem, kterou místní znají jako Adolfovice, už cesta končí, řeka tam v jednom místě plně překrývá část silnice, kudy se ani hasiči s cisternami neodváží projet. Na druhé straně už je odříznuté město Jeseník.

Místní nám popisují svou probdělou noc. ,,Musel jsem skoro po hlavu ve vodě přesouvat rodinu do prvního patra. Pak jsme byli vzhůru celou noc a jen jsme sledovali to, jak zmizely tři baráky vedle nás,“ říká pan Jirka z Adolfovic.

15. 9. – 14:30 – Jeseník – 2,5 hodiny po kulminaci

Jedeme dál. Voda je dostatečně nízko na to, abychom mohli projet do zbytku Jeseníku. Hned na kraji města vidíme probíhající evakuaci dvou domů. Vodní záchranáři tu s hasiči evakuují lidi, kteří dříve odmítli opustit své domovy, a riskují své životy, když prostupují silným proudem Bělé až k domu, kde je skupina asi pěti osob. Nastavuje se lano na jedné a druhé straně záchranné akce, po lanu pak na stranu evakuovaných cestuje nafukovací člun se záchranáři, který poté postupně přesouvá lidi k silnici. Tam už na ně čeká zbytek rodiny, který evakuované objímá. Totožná akce následně probíhá také u druhého domu, ve kterém zůstali lidé.

15. 9. – 16:30 – Jeseník – 4,5 hodiny po kulminaci

Přijíždíme dál do Jeseníku, který je bez proudu a bez jakéhokoliv spojení se zbytkem republiky. Jediné, co spojuje zbytek země s tímto místem, jsou evakuační vrtulníky, které neustále hučí nad městem a evakuují osoby v nedaleké a nepřístupné obci Česká Ves. My v tuto chvíli zjišťujeme, že z Jeseníku se můžeme dostat zpět do údolí města Šumperk, kde je povodňová situace podobná, ale cesty už jsou volné.

S Jeseníkem se tak loučíme. Váš čtenáře prosíme o úvahu, zda můžete lidem zasaženým povodní pomoci, a to prostřednictvím některé z veřejných sbírek, ať už od organizace Člověk v tísni, či jiných.

Povodňová zkáza na Jesenicku očima fotografa Raye Baseleye

Otevřít galerii (21)