Figurína Vladimira Putina v bývalé cele KGB ve Vilniusu FOTO: Markéta Mitrofanovová / FORUM 24
FOTO: Markéta Mitrofanovová / FORUM 24
Suterénní prostory, v nichž v litevském Vilniusu sídlila věznice KGB, působí autenticky ponuře. Nahlížím do jedné cely za druhou, do některých můžu i vstoupit. Většinou vidím jen čtyři železné postele, pár skříněk a poličku. V jedné z místností však stojí „vězeň“, který mi připadá povědomý.
Vždyť je to Putin, dochází mi po pár sekundách. Zřejmě papundeklová figurína ve vězeňském mundúru má skloněnou hlavu a spoutané ruce. V Muzeu okupací a bojů za svobodu, které se v někdejším sídle KGB nachází, dali zkrátka Litevci ruskému prezidentovi ochutnat jeho vlastní medicínu – Putin dlouhá léta působil jako důstojník KGB.
Skončil by na popravišti?
Za represí prováděných touto organizací by se coby vězeň možná nevyhnul pobytu v jedné z nejpochmurnějších místností, do nichž lze nahlédnout. Mučírna má polstrované stěny, které absorbovaly křik vězňů, a je vybavena svěrací kazajkou pro ty, kteří vzdorovali. A kdoví, třeba by rovnou skončil o pár desítek metrů dál v popravčí cele, v jejíchž zdech jsou dodnes patrné stopy po kulkách.
Jenže je jasné, že v demokratické zemi by k ničemu takovému nedošlo, a spoutaný Putin v cele je pouhá nadsázka. Tu vyvažuje zcela vážně míněná expozice, která je z velké části věnována utrpení Litevců během sovětských represí – deportacemi celých rodin na Sibiř počínaje a vězněním a zabíjením režimu nepohodlných osob konče.
Po únoru 2022 přibyly také příběhy Ukrajinců, ke kterým se Rusko zachovalo podobně jako SSSR ve 40. či 50. letech minulého století k těm, kteří nesouhlasili s tehdejším politickým zřízením. Vždy dva osudy, které od sebe dělí mnoho desítek let, jsou zdokumentovány na jednom plakátě a jejich podobnost je až mrazivá.
„Dědicové KGB v současném Rusku páchají stejné zločiny proti lidskosti jako jejich předkové a jsou hrdi na svou krvavou historii,“ napsal v úvodním textu k výstavě Ihor Kulyk, ředitel státních archivů ukrajinského Ústavu národní paměti. „Většina z nich byla zabita proto, že prostě byli Ukrajinci,“ uvedl k prezentovaným příběhům.
Putine, Haag na tebe čeká
Na bývalém vězeňském dvoře, který je součástí areálu muzea, pak najdete obrovský plakát s fotografií raketami zničeného nákupního centra v Kyjevě a nápisem: Obviňujeme Moskvu z genocidy ukrajinského lidu. Baltské státy prostě berou boj Ukrajiny proti ruskému agresorovi za svůj.
V ulicích vidíte mnohem více ukrajinských vlajek než jinde v Evropě a konkrétně na kraji parčíku u Muzea okupací a bojů za svobodu ve Vilniusu jsem zastihla starší paní, jak k jednoduchému kamennému pomníku obětem sovětské okupace dává čerstvé květiny a čistí desku s nápisem.
O několik set metrů dál za řekou v moderní části města zase transparent na mrakodrapu v angličtině hlásá: Putine, Haag na tebe čeká.
Odpor Rusům pod nosem
V srdci starého města v estonském Tallinu se zase měsíc za měsícem rozrůstá a aktualizuje „galerie odporu“. Nachází se přímo před ruským velvyslanectvím, jen pár desítek metrů od centrálního náměstí. Možná i díky této atraktivní poloze se zábradlí se vzkazy v estonštině, angličtině, ruštině či ukrajinštině a různými artefakty stalo vyhledávaným turistickým cílem.
Začátkem července prostranství před ambasádou dominovaly „zkrvavené“ svatební šaty. Od loňska přibyly například rovněž fotografie vězněného opozičníka Alexeje Navalného, který letos v únoru za nevyjasněných okolností zemřel v lágru na Sibiři, a nápis, že ho zabil Putin.
„Doněck je ukrajinský. Navalnyj je hrdina. Rusko je zabijácký stát,“ stojí na jednom z transparentů připevněných k zábradlí. Nechybí ani reflexe posledních prezidentských voleb v Rusku. „Neuznávejte Putina jako prezidenta po volbách 2024,“ lze se například dočíst ve výzvě, kterou je možné i symbolicky podepsat.
K druhému výročí zahájení ruské agrese se vyjadřuje plakát s nápisem Prohráváte válku. Kromě stručných vzkazů, fotografií, plyšového medvídka nebo zkrvavené dětské panenky visí před ruskou ambasádou v Tallinu i texty připomínající útlak Ukrajinců ze strany SSSR, zejména Holodomor a Stalinovy čistky ve 30. letech 20. století.
