Sokolové neboli Česká obec sokolská pořádají letos od 30. června do 5. července svůj slet již posedmnácté. Číslo by mělo být sice vyšší, ale kontinuitu pořádání této vrcholné sokolské akce násilně přerušily dvě stejně kruté diktatury. Nejprve nacisté a po nich opětovně komunisté. Slet však není jen o cvičení, jak by si někdo mohl myslet, ale jde o plnohodnotnou společensko-kulturní akci.
„Slet vždycky byl a je nejen sportovním, ale i společenským svátkem, kterému předcházejí celé roky příprav. Nasazení sester a bratrů je obrovské, jsou to stovky hodin nácviku trvajícího déle než rok, a to nepočítám čas, kteří stráví autoři vymýšlením skladby,“ řekl Martin Chlumský, starosta České obce sokolské.
Sletový týden v Praze bude slavnostně zahájen v Národním divadle, Sokolové také projdou v průvodu Prahou. „V hlavním městě bude i spousta menších pódiových vystoupení a představení uměleckých spolků, v O2 Areně pak předvedou v rámci Sokol Gala to nejlepší sokolští výkonnostní sportovci,“ popsal hlavní program Petr Svoboda, náčelník České obce sokolské.
Sletového týdne se zúčastní přibližně 20 000 cvičenců nejen z České republiky, ale i ze zahraničí, například z USA, Brazílie, Německa a Rakouska. Do akce je zapojeno všech 14 krajů, kde se uskuteční víc než tři desítky oblastních a krajských sletů. Pro slet bylo připraveno dvanáct sletových skladeb pro všechny věkové kategorie.
Historie zachycená objektivem
V roce 1912 byl v Praze pořádán VI. všesokolský slet. Stal se oslavou padesátiletého výročí trvání této organizace a také manifestací spolupráce zahraničních sokolských jednot, zvláště těch ze slovanských států, se sokolem domácím.
Na letenské pláni vzniklo sletiště zabírající prostor o velikosti 14 hektarů, tedy více než 20 běžných fotbalových hřišť. Na cvičební ploše bylo dlažebními kostkami vyznačeno 10 624 značek.
Sletová aréna byla tehdy postavena v antickém duchu, jak to odpovídalo námětu hlavní sletové scény. Tou byla totiž bitva u Marathonu. Cvičišti proto dominovaly obří antické sochy. K realizaci samotné scény maratónské bitvy byl Sokolem přizván uznávaný divadelní režisér Jaroslav Kvapil, v té době šéf činohry Národního divadla. Národní divadlo navíc vypomohlo i s výpravou sletové scény, zvláště s historizujícími kostýmy pro tisíc aktérů. Prvně se tato monumentální scéna představila divákům v neděli 16. června 1912.
I tehdy se konal průvod Prahou a v řadách sokolstva pochodovali krajané z celého světa.