Západ slunce z rozhledny na Ruprechtickém Špičáku FOTO: Stanislav Stařík / se souhlasem
FOTO: Stanislav Stařík / se souhlasem
Pokud na zemi zrovna neleží metrové závěje, je zima tím pravým obdobím, kdy vyrazit do Javořích hor na Broumovsku. Bez listí na stromech a keřích jsou totiž dokonale vidět útvary, které tu zbyly po intenzivní sopečné činnosti. U jednoho „kráteru“ navíc můžete pozorovat jev, z něhož lidé kdysi usuzovali, že jde o stále aktivní vulkán. Budete-li mít štěstí na počasí, užijete si i fantastické výhledy na Krkonoše nebo polské Stolové hory.
I když pohoří rozkládající se podél státní hranice vypadá zdola divoce a nedostupně, túru podle svých možností si v něm vybere každý. Méně zdatní se mohou vydat po lesních cestách, které vedou po úbočích kopců víceméně po vrstevnicích. Pro náročné turisty je jako stvořená hřebenovka procházející i přes vrchol Ruprechtického Špičáku (880 m n. m.), nejvyšší hory české strany Javořích hor. Obzvláště působivé jsou z tamní rozhledny západy slunce.
Jedinečnost krajiny se utvářela na konci prvohor před 300 miliony let. Tehdy po dobu přibližně 35 milionů let probíhala sopečná činnost, jejíž různorodost do Javořích hor přivádí i zahraniční vědce. Jak vysvětluje manažer Národního geoparku Broumovsko Stanislav Stařík, na malém území tady docházelo minimálně ke třem typům sopečných erupcí. Každá z nich dala vzniknout různým druhům hornin.
Pohled do „kráteru“
Naší první zastávkou je pseudosopka Homole (649 m n. m.), která se tyčí asi dva kilometry nad Šonovem. Otevírá se z ní nečekaný pohled na nejvyšší partie Krkonoš včetně Sněžky. Na vrchol vede modře značená turistická cesta s více než 200metrovým převýšením. „Hřeben tvoří tmavé horniny čedičového složení. Vznikly erupcemi havajského typu, kdy nedocházelo k velkým explozím, ale řídká láva o vysoké teplotě volně vytékala z kráteru,“ říká Stanislav Stařík.
I pro laika může být zajímavé pozorovat jev, který je patrný jenom v zimě a kvůli kterému byla Homole dříve mylně pokládána za stále aktivní sopku. Ve skutečnosti jde o cirkulaci teplejšího vzduchu v puklinách a dutých podzemních prostorech skalního masivu, který se uvnitř nahromadí během léta. Jakmile se „kráterem“ dostane počátkem zimy do mrazivého venkovního prostředí, vytváří na vrcholu lehký opar a sráží se v podobě jinovatky na okraji průduchů a okolní vegetaci. Odborníci tento fenomén nazývají ventarola.
Při naší návštěvě ležela na zemi tenká vrstva sněhu, která poblíž otvorů odtála. O unikajícím vzduchu svědčil také nepatrný pohyb rostlin u ústí průduchů. Na další raritu lze narazit v nedaleké lokalitě Kamenec. Vypreparovaná výplň lávového tunelu v mohutných skalních výchozech je geologickou zajímavostí evropského formátu. Dutiny mezi skalisky v sesouvajícím se svahu navíc slouží jako rozsáhlý příbytek pro jezevce a lišky. „Jezevec si většinou buduje třípatrovou noru a liška se mu často nastěhuje do horního patra,“ říká geolog.
Učebnice vulkanologie
Na krátkou procházku je ideální výlet do Lomu Rožmitál u Broumova. Částí, kde už těžba andezitu pro výrobu štěrku skončila, prochází kilometr a půl dlouhá naučná stezka. Provozovatelé se v rámci projektu na rekultivaci vytěženého území rozhodli nechat oblast napospas přírodě, pouze terén zajistili z hlediska bezpečnosti.
Od roku 2000 tak v jednotlivých „patrech“ vzniklo několik unikátních biotopů – od mokřadů v nejnižší úrovni, kde prosakují spodní vody, přes suchá a slunná stanoviště na skalách až po step a lesní porost v horních partiích. Z vyhlídky na vrcholu je z bezpečné vzdálenosti možné pozorovat těžební práci v části lomu, která je dosud v provozu. Zároveň se můžete pokochat pohledem na polské Stolové hory a Broumovské stěny.
Na sedmi stanovištích se seznámíte s přírodou, která vytěžený lom obsadila, ale také s geologickými souvislostmi. Jak říká Stanislav Stařík, lokalita je učebnicí vulkanologie pod širým nebem. Jako zajímavost zmiňuje kamenné kuličky, což jsou vlastně dešťové kapky, které prolétly sopečným mračnem a přitom se obalily vulkanickým popelem. „Dodnes je můžete v suti najít v podobě kamenných perel.“
Pokud se rozhodnete pro výšlap na hraniční Ruprechtický Špičák, z Ruprechtic počítejte na třech kilometrech s převýšením téměř 400 metrů. Na vrchol s rozhlednou vás přivede žlutá značka procházející lesem. Tato oblast je z celých Javořích hor turisticky nejatraktivnější, hlavně díky úchvatným výhledům do všech stran. Za příznivých podmínek spatříte Králický Sněžník a okraj Jeseníků, Orlické hory, Suché (navazují na Javoří) a Soví hory v Polsku nebo Krkonoše.
Nejkatastrofičtější erupce
Je pravděpodobné, že někde poblíž na polské straně se nacházel původní vulkán, který měl na svědomí mohutné erupce, o nichž se dneska mluví jako o těch nejkatastrofičtějších. „Magma, které se tlačí k povrchu, má vysoký obsah křemíku, což vytváří plastickou konzistenci. Obrovský tlak může způsobit explozi, která částečně nebo úplně zlikviduje původní vulkán o výšce i přes tři tisíce metrů,“ vysvětluje geolog.
Zmiňuje obdobný výbuch americké sopky Mount St. Helens v severozápadní části Kaskádového pohoří v roce 1980 nebo indonéské sopky Krakatoa, která explodovala v roce 1883. Na ostrově Martinik během jediné erupce sopky Mont Pelée v roce 1902 zahynulo téměř 30 tisíc lidí. Hmota složená z horkých plynů a jemných částeček roztavené lávy o teplotě kolem 1 100 stupňů Celsia, nazývaná ohnivé mračno, totiž po úbočí sopky teče do všech směrů rychlostí 400 až 600 km/h.
Při takto silných erupcích vznikají ignimbrity, magmatické horniny vytvořené spečením žhavého materiálu ohnivého mračna. V Javořích horách mají mocnost až dvacet metrů, což je svým způsobem světový unikát, který sem přivádí i zahraniční výzkumníky. Ti se mimo jiné pokoušejí objevit původní kráter, který svou činností kdysi dávno pohoří tvaroval. Památkou na dobu burácejících sopek jsou ojedinělé nálezy drobných polodrahokamů, nejčastěji achátů, ametystů nebo jaspisů, vyskytujících se na polích na úpatích kopců kolem Šonova a Rožmitálu.
„Jak se hory rozpadají, vypadané pecky polodrahokamů jsou splavovány do nižších poloh, ale je jich tady podstatně méně než například v Podkrkonoší,“ podotýká Stanislav Stařík. Především rodiny s dětmi si mohou výlet zpestřit mobilní pátrací hrou Skryté příběhy, jejíž jedna trasa se odehrává v okolí Homole.
