Jen několik zastávek tramvají z centra Prahy a ocitnete se uprostřed přírody, která se teď na podzim začne zbarvovat tak, až vám bude přecházet zrak. Úpravy, jimiž Stromovka prošla po povodních v roce 2002, z ní udělaly královnu pražských parků, kde je radost trávit čas.
A to i navzdory množství lidí, kteří se v ní zejména za příznivého počasí nacházejí – na rozsáhlých prostranstvích se totiž snadno rozptýlí. Jen málo míst přitahuje tak různorodé skupiny: rodiny s malými dětmi, pejskaře, důchodce, sportovce, bezdětné páry či partičky mládežníků. Každý si tu přijde na své, každý využívá park podle svých potřeb. O to náročnější je jeho údržba.
Nelze si nevšimnout, že mnozí se jeho krásou vyloženě kochají. A není divu. Přestože Stromovka nepatří mezí hlavní turistické atrakce hlavního města, díky pečlivě udržované zeleni včetně záhonů, vodním plochám a cestám, dětským hřištím a občas nějaké té pamětihodnosti či historické technické vychytávce jde o atraktivní lokalitu s pozoruhodnou minulostí.
Král Přemysl Otakar II. tu ve 13. století založil oboru, jejíž správce bydlel v myslivně, která na okraji parku stojí dodnes. V různých dějinných obdobích se ve Stromovce usazovala vojska obléhající Prahu, protože v ní nacházela dostatek dřeva a potravy. Část dnešního parku bývala dnem chovného rybníka, kam proudila voda z Vltavy dosud funkční Rudolfovou štolou.
Její portál se nachází asi sto metrů od Šlechtovy restaurace, která byla na konci 17. století postavena coby letohrádek pro účastníky lovů a jejich doprovod. Oprava památky začala na přelomu let 2017 a 2018 a hlavní sál je už rekonstruovaný a zkolaudovaný. Stále však není dokončena restaurace ani přilehlá zahrada Kaštanka.
Další výraznou stavbou je Místodržitelský letohrádek tyčící se nad parkem, od něhož se naskýtají výhledy nejen na Stromovku, ale i na protější břeh Vltavy s vinicemi, botanickou zahradou, Trojským zámkem či sídlištěm Bohnice. V pozdně gotickém stylu ho jako lovecký zámeček nechal postavit Vladislav Jagellonský, za Rudolfa II. získal objekt renesanční podobu.
Za místodržícího hraběte Karla Chotka (1783 až 1868) se Stromovka otevřela veřejnosti. Obora se proměňovala v park a zvědaví lidé se jen hrnuli. Stejně jako dnes, kdy ale nabízí daleko větší škálu vyžití. Obyčejnými procházkami či během počínaje přes grilování na několika piknikových místech až po možnost zahrát si ping-pong na stolech instalovaných před dvěma lety.
Kromě toho je Stromovka populární u in-line bruslařů a pejskařů – v parku jsou vyčleněna místa, kde se psi mohou pohybovat bez vodítka. Zvídavější návštěvníky pak může zlákat planetárium a ty, kteří vyhledávají spíše klid, zase „čtenářské koutky“, dřevěná posezení od sochaře Michala Sedláka nedaleko Dubového pahorku, který kdysi býval ostrovem.