Výstup ke zřícenině hradu Ralsko na Českolipsku je jako stvořený pro milovníky přírody a historie. Pokud navíc zvolíte svižné tempo, dá se vzhledem k převýšení pojmout i jako slušný sportovní výkon. Odměnou vám budou velkolepé výhledy na Máchův kraj včetně Bezdězu a České středohoří.
Ruiny jednoho z nejstarších gotických hradů v severních Čechách se tyčí na kuželovitém vrcholu sopečného původu ve výšce 696 metrů n. m. Asi nejjednodušší přístup je z obce Vranov, cesta po červené značce je i s odbočkou k Juliině vyhlídce dlouhá 2,5 kilometru. Převýšení ovšem činí 370 metrů. Až na poslední, zhruba stometrový úsek tvořený kamenným mořem je terén poměrně komfortní.
Vyhlídka pro manželku
Celá cesta vede lesem, z něhož na začátku vystupují pískovcové útvary nejrůznějších forem (římsy, pokličky, skalní hřiby, okna) – Vranovské skály. Jejich součástí je i Juliina vyhlídka, z níž podle pověsti skočila z nešťastné lásky dcera strážného. Pro svou manželku Julianu nechal plošinu ve skalách upravit, zpřístupnit a dřevěným glorietem opatřit majitel mimoňského panství František de Paula Hartig.
Vyhlídka byla slavnostně otevřena v červnu 1822. Od rozcestníku u parkoviště k ní dojdete asi za deset minut. Tato lokalita je bohatá na vzácnou flóru, jde například o jediné místo ve střední Evropě, kde se vyskytuje ostřice tlapkatá. Z hmyzu zde najdete dva druhy tesaříků, z ptáků káně lesní či jestřába. Ve skalních výklencích sídlí krkavec velký.
Vzhledem k tomu, že v letech 1969 až 1990 šlo o oblast turistům zapovězenou, nachází se tamní příroda v poměrně nedotčeném stavu. V uvedeném období Ralsko a okolí spadalo do vojenského výcvikového prostoru, který obsadila sovětská armáda. Za jejího působení shořela na hradě vyhlídková věž.
Zachovalá zřícenina
Na to, že hrad Ralsko, o němž některé zdroje uvádějí, že pochází z 10. století, chátrá už nějakých 500 let, vypadá poměrně zachovale. Jsou tu patrné zbytky dvou obytných věží, obvodových zdí i hradeb. Největším zážitkem jsou však výhledy téměř do všech světových stran. Za dobrého počasí lze dohlédnout až na Ještěd.
Prvním doloženým majitelem hradu byl šlechtic Heřman z Ralska z rodu Markvarticů. V roce 1377 sídlo zdědil Jan z Vartenberka, Husův přítel a později člen katolického spolku lužických měst. Jeho rod spravoval tamní panství do roku 1500, přičemž Janů se v něm vyskytovalo více. Jeden z nich hrad údajně používal jako sídlo svých loupeživých rytířů.
Od konce 15. století někdejší vartenberské sídlo chátralo, neboť jeho majitelé dávali přednost pohodlnějším zámkům. Nějaký čas se tu razily falešné mince, což dalo vzniknout pověsti o ukrytém pokladu. V roce 1505 koupil panství ralské i mimoňské Oldřich z Bieberštejna. Jakmile si jeho syn Karel vystavěl nové sídlo na náměstí v Mimoni, začal hrad pustnout.
Podle jedné z pověstí zde má spát vojsko, podobně jako v Blaníku.