Zámek Vartenberk FOTO: Markéta Mitrofanovová / FORUM 24
FOTO: Markéta Mitrofanovová / FORUM 24
Po dvaceti letech oprav se 18. května 2024 vůbec poprvé v historii otevře veřejnosti část zámku Vartenberk ve Stráži pod Ralskem na Českolipsku. Areál tvořený gotickým hradem a pozdější přístavbou ve stylu italské renesance má za sebou pohnutou historii.
Za třicetileté války ho vypálili Švédové a během povstání v roce 1775 vykradli sedláci. Ve 20. století se tu na čas usadili například nacisti a sovětští vojáci. Dílo zkázy dokonal požár v září 1987. „Zrovna všichni slavili Den horníků a netušili, že jim za zády hoří zámek,“ vypráví Eliška Vránová, pracovnice města pro styk s veřejností.
Zbyly jen obvodové zdi
Oheň pohltil střechu i dřevěné kazetové stropy v jižním křídle. Z areálu zbyly jen obvodové zdi. V roce 2004 získalo zámek od státu město Stráž pod Ralskem. Po 20 letech má objekt novou střechu a venkovní fasádu. „Teď probíhá jedna z několika plánovaných etap oprav vnitřních fasád,“ říká průvodkyně.
Tvrdí, že kompletní rekonstrukce zámku bude záležitostí možná několika generací. Město se podle ní přesto už nyní rozhodlo lidem ukázat, jak v obnově pokročilo, mimo jiné i proto, aby návštěvníci mohli porovnat stav „před“ a „po“. Zpřístupněno je sedm rekonstruovaných a novým mobiliářem opatřených místností v nejstarší hradní části, nahlédnout lze i do těch, které na své vzkříšení teprve čekají.
Rod dvorních číšníků
První zmínka o hradu pochází z roku 1281. Páni z Vartenberka dědičně zastávali úřad nejvyššího číšníka a byli jedním z nejvýznamnějších panských rodů v našich zemích. Janovi z Vartenberka se podařilo od císaře Karla IV. získat ostatky sv. Zikmunda, jemuž zasvětil kostel, který ve Stráži pod Ralskem nechal postavit. Díky Vartenberkům se z vesničky stalo město.
Dalšími majiteli panství byli Hyšpergárové, kteří k hradu přistavěli renesanční křídla a fasádu ve stejném slohu dali i původní gotické části. Po bitvě na Bílé hoře jim byl majetek zkonfiskován, o tři roky později ho koupil Albrecht z Valdštejna, který ho po deseti letech prodal Kryštofu Pavlu z Lichtenštejna.
V roce 1714 panství v dražbě získal Ludvík Josef Hartig. Jedním z významných představitelů jeho rodu byl František de Paula Hartig, který patřil k nejosvícenějším mužům své doby. Vystudoval práva a věnoval se diplomatické kariéře. Byl členem několika akademií věd.
V rukou nacistů i Sovětů
Po první světové válce stát Hartigům zámek zkonfiskoval. Za symbolickou cenu ho koupil učitel František Melichar, který tu v únoru 1923 otevřel třídu pro vyučování českých dětí. Za druhé světové války měli na zámku nacisti archív a vězení. Po válce byl zámek přeměněn na rekreační objekt pro ČKD Praha.
Došlo při tom za účasti sochaře Olbrama Zoubka k obnově renesančních sgrafit na vnitřní fasádě. Ta jsou v současné době znovu restaurována. Odborníci mimo jiné zjišťují, která z několika vrstev je původní.
Zatímco do roku 1969 se na zámku rekreovali zaměstnanci ČKD Praha, potom ho obsadili sovětští vojáci. Na stavu objektů se podepsala přítomnost armády a především již zmíněný požár z roku 1987.
