Lenin a Stalin: Mistr a jeho učedník FOTO: Markéta Mitrofanovová / FORUM 24
FOTO: Markéta Mitrofanovová / FORUM 24
Dva veselí mladí lidé ve stejnokrojích vezou na sajdkáře Vladimira Iljiče Lenina. Plakát s touto fotografií slouží jako upoutávka na muzeum, které se pyšní tím, že je svého druhu jediné na Západě. Sídlí v sále někdejšího Dělnického domu ve finském Tampere, kde se v prosinci 1905 poprvé potkali Lenin se Stalinem.
Hrdiny podobného snímku s vystavenou figurínou revolucionáře se mohou stát i návštěvníci muzea, které nese Leninovo jméno a na svém webu nezastírá přítomnost jisté dávky „nostalgie“.
O té částečně vypovídá už nabídka suvenýrů ‒ model sovětské lady, matrjošky coby náušnice či malé papírové flašinety hrající Internacionálu. U vstupu si lze oblečení či zavadlo odložit do skříňky například se jmény Uljanov, Brežněv, Krupská a Džugašvili.
„Vítejte v rodišti Sovětského svazu! Toto místo navštívil každý, od prezidenta Brežněva až po legendárního kosmonauta Gagarina. Měli byste se sem podívat i vy!“ prezentuje se na internetu instituce založená v roce 1946 jako projev finsko-sovětského přátelství.
Přestože před osmi lety prošla expozice kompletní rekonstrukcí, při níž byla také doplněna o kritičtější historický pohled, a po únoru 2022 v ní přibyla i nepatrná zmínka o útoku Ruska na Ukrajinu, letos na začátku listopadu dojde k jejímu uzavření.
Pomoc finských soudruhů
Co se v prostorách muzea téměř před sto dvaceti lety odehrálo i některé další události, v úvodu expozice zprostředkovává krátký, částečně animovaný film, obohacený o dokumentární záběry, jehož hrdinou a vypravěčem je Lenin. O Tampere mluví jako o skvělém místě pro konspiraci, protože v tehdejší ruské části carské říše byla jeho bolševická strana mnohem důkladněji pronásledována.
Asi čtyřicítka soudruhů se tedy tajně sjela do města ve Finsku, které sice v té době bylo součástí impéria, ale mělo určitou autonomii. Tamní dělníci, pracující zejména v textilkách, byli myšlenkám socialismu nakloněni a bolševikům kromě zasedačky zajistili i ubytování a starali se o jejich bezpečnost.
Na schůzi dorazil rovněž sedmadvacetiletý Stalin. „Bylo to poprvé, co se mistr a jeho učedník setkali,“ dočtete se na jedné z informačních cedulí. Leninovi soudruzi se tu setkali i následující rok, což „malé město natrvalo umístilo na mapu světa“.
Velké říjnové revoluci je věnována velká pozornost. „V chaosu první světové války se zrodil první socialistický stát světa, sovětské Rusko.“ Revoluce totiž pro Finy znamenala získání nezávislosti. „Bolševici se shodli na národním sebeurčení, zatímco staré impérium bylo zesměšňováno jako vězení národů.“
„Žije se lépe, žije se veseleji“
Expozice v textech, částečně interaktivní formou, i artefaktech zachycuje také stinnější stránky historie, jako byla ruská občanská válka, zimní válka mezi Finskem a Ruskem nebo Stalinovy represe. Prohlédnout si můžete například zmenšeninu sovětského lágru. V komentáři u něj mimo jiné stojí, že nucené práce byly od 30. let 20. století důležité pro industrializaci země.
Následuje část, která by se dala označit za propagaci skvělého života za socialismu v duchu Stalinova ‒ zde patřičně zdůrazněného ‒ výroku „Žije se lépe, žije se veseleji“.
Názornou ukázkou má být obývací pokoj estonského pracujícího, v němž si můžete zahrát stolní hokej s červenými a modro-bílými figurkami. Poblíž se nachází vitrína vzdávající hold „rudé mašině“, tedy sovětskému týmu.
Vyzdviženo je rovněž takzvané období tání za Chruščova. „Miliony občanů poprvé v životě žily ve svých vlastních bytech. Nové domácí spotřebiče usnadnily každodenní život a umělci se mohli projevovat svobodněji než dřív. Byly otevřeny hranice, a to i pro turistiku. Sovětská věda si získala celosvětovou popularitu. Nejprve vypuštěním první družice Sputnik a později kosmickým letem Gagarina.“
Rozpad SSSR jako pohroma
Tamtéž se také dozvíte, že gestem dobré vůle bylo, když se SSSR vzdal vojenské základny ve Finsku, a v roce 1956 zvolený finský prezident, spolupracovník KGB (o tom ovšem expozice mlčí) Urho Kekkonen, se stal zárukou mírového soužití.
„Finsko pokračovalo v budování severského sociálního státu. Východní obchod expandoval a vzkvétal. Finsko se stalo největším západním obchodním partnerem SSSR. Tisíce pracovníků také v Tampere získaly zaměstnání v exportním průmyslu.“ Rozpad SSSR je pak vylíčen především jako ekonomická pohroma pro Rusko a částečně i pro Finsko, které tím přišlo o východní trhy.
Leninovo muzeum deklaruje, že od února 2022 se jednoznačně staví proti válce, podporuje Ukrajinu a organizaci UNICEF věnuje jedno euro z každé prodané vstupenky na pomoc ukrajinským dětem a rodinám. Přesto bude na podzim uzavřeno.
„Historie neskončila rozpadem SSSR a my nechceme zůstat rukojmími minulosti,“ uvedl ředitel muzea Kalle Kallio. „Do Ruska se vrátila brutalita autoritářství, ale sotva za to může Lenin, který zemřel před více než sto lety. Starý název již nenaplňuje obsah naší výstavy, uvádí návštěvníky v omyl a způsobuje nedorozumění.“
Příští rok v únoru bude na stejném místě otevřeno muzeum moderních politických dějin věnované vztahům mezi Finy a Rusy, Sovětským svazem a současností. Muzeum se bude zabývat společnou historií obou zemí od dob ruské revoluce a finské nezávislosti až po éru NATO.
