Detaily z městského prostředí, zdánlivě banální drobnosti, které člověk každodenně míjí bez pozornosti, zvolil za téma svého nejnovějšího výstavního projektu fotograf Jaroslav Kučera. Loňský sedmdesátník je znám především jako dokumentarista a fotograf lidských osudů. Na výstavě nazvané Tiché dialogy najdou diváci snímky, které portrétují poklop kanálu, stín komínu na paneláku, klikatící se potrubí, vlakové vagóny, odraz mraků na prosklené fasádě či geometrické objekty v městské krajině. V Kučerově pojetí získávají nebývale poetický rozměr.

„Netradičně v tvorbě Jaroslava Kučery se na snímcích nevyskytuje ani jeden člověk,“ řekla dnes před zahájením výstavy novinářům ředitelka galerie Leica Míla Dubská. „Počátek byl náhodný, dlouho jsem nefotografoval, dělal jsem knihy, výstavy nebo další projekty… možná mi něco chybělo. Když jsem fotografoval lidi, tak jsem neustále mluvil a oni mluvili se mnou. Tady jsem sám a ponořen do svých snů. Změna byla tak nádherná a tak se mi to líbilo, že z toho nakonec vznikla výstava a kniha,“ řekl Kučera.

„Když jsem těch fotek udělal víc, zjistil jsem, že mezi nimi jsou určité podobnosti. Začal jsem je dávat do dvojic a vznikla tahle výstava,“ doplnil. „Celý život fotím lidi a najednou jsme sklouzl do poetismu, banalismu, obyčejnosti, tak jsem měl trochu nejistotu,“ vysvětlil, proč snímky ukázal teoretičce fotografie Daniele Mrázkové, která je kurátorkou výstavy.

Kučerovy fotografie, podle Mrázkové „absolutně nejbanálnějších z banálních objektů“ jsou podle ní potvrzením české surrealistické tradice. „Uvědomujeme si nad nimi, že objev surrealistů funguje, že záznam nejobyčejnější skutečnosti je na hranici neskutečnosti. Právě ta neuvěřitelná banalita je to krásné…,“ řekla. Sama pro sebe si prý Kučerovy snímky s odkazem na surrealisty pojmenovala surbanalismus.

„U fotografů surrealistů šlo o objekty samy o sobě zvláštní či bizarní, Jarda si všímá opravdu těch banalit. Nejnovější soubor je v kontextu jeho díla sice překvapivý, ale nakonec je to logické vyústění toho, co celý život dělal – je to svět poznamenaný naší činností,“ řekla Mrázková.

Kučera se narodil 19. prosince 1946. V roce 1973 se stal se stavebním inženýrem, ihned se však začal živit jako fotograf na volné noze. V období normalizace fotografoval pro některé časopisy a státní podniky. Po sametové revoluci stál u zrodu fotografické skupiny Signum a v roce 1996 se stal členem agentury Bilderberg Hamburg. Jaroslav Kučera se několikrát umístil na nejvyšších příčkách soutěže Czech Press Photo, kde roku 1995 obdržel jako první Grant Prahy, v roce 2000 získal hlavní cenu.