Francouzský prezident Emmanuel Macron a německý kancléř Olaf Scholz by měli zavěsit telefon a vyrazit na Ukrajinu. Předseda komise pro zahraniční věci estonského parlamentu Marko Mihkelson ostře kritizoval osmdesátiminutový rozhovor, který v sobotu vedli s prezidentem Vladimirem Putinem Scholz a Macron.

Německý kancléř Olaf Scholz a francouzský prezident Emmanuel Macron ze své vlastní iniciativy uspořádali v sobotu společný osmdesátiminutový rozhovor s Putinem. Požadovali v něm okamžité zavedení příměří a stažení ruských vojsk z Ukrajiny. Jejich iniciativa se však nesetkala všude s pochopením. Zvláště v zemích, které mají s ruskou politikou historické zkušenosti. Jednou z těchto zemí je právě Estonsko, jež bylo v minulosti Ruskem, respektive tehdejším Sovětským svazem okupováno.

„Je neuvěřitelné, jak současní představitelé Francie a Německa nevědomky dláždí cestu novým ruským násilným činům. Osmdesátiminutový hovor Macrona a Scholze s Putinem nevyhnutelně nutí parafrázovat samotného Macrona – není to mozková smrt?“ napsal na facebooku Marko Mihkelson. Podle něj je podobná neustálá legitimizace válečného zločince Putina hrozbou pro celý svět.

Dále čtěte

Kupte si Speciál FORUM a přispějte na sbírku pro ukrajinskou armádu. Pomáhejte s námi

Brzy to budou čtyři měsíce, kdy ruský prezident Vladimir Putin rozpoutal válku proti Ukrajině. Napadená země se tvrdě brání a…

„Proč hledají neustále výmluvy, aby zdržovali dodávky zbraní na Ukrajinu, a proč se předpokládá, že Putinovo Rusko dodrží vůbec nějaké sliby?“ ptá se estonský politik. Pokud se Macron a Scholz obávají potravinové krize v severní Africe i jinde kvůli blokaci ukrajinských přístavů, tak je třeba „podniknout kroky k vytvoření humanitárního konvoje v Černém moři a pomoci ukrajinským nákladním lodím projíždět“. Mihkelson se také domnívá, že je logičtější pomoci Ukrajině odolat agresi, aby nevyhrál agresor z Ruska, který se snaží změnit světový řád. „Macron a Scholz by měli zavěsit telefon a vyrazit na Ukrajinu,“ s nadsázkou hodnotí snahy o neustálý dialog s ruským diktátorem.

„Doufám, že podivné činy Macrona a Scholze nevzbudí obavy ze ztráty vlivu v demokratické Evropě, ve které by Ukrajina ve válce zvítězila, Moldávie, Gruzie a Bělorusko by se zbavily de facto ruské okupace a Evropa jako celek by se aspoň na chvíli zbavila neustálé hrozby z Ruska,“ tvrdě hodnotí snahy Francie a Německa Marko Mihkelson. Místo telefonátů by měli „ukázat vůdčí vlastnosti státníků, kteří stojí za demokratickými hodnotami a principy“. V porovnání s alibistickým postojem těchto politiků však má podle Mihkelsona Evropa naštěstí ukrajinské statečné muže a ženy, kteří vědí, jaká je cena svobody