Britský premiér Keir Starmer spolu s francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem diskutují o možnostech vyslání britských a francouzských vojáků na Ukrajinu ve formě mírových jednotek. Dojít by k tomu mohlo po jakékoli dohodě o ukončení Putinovy války. Nasazení západních vojáků by mohlo pomoci podpořit poválečné urovnání mezi Kyjevem a Moskvou, píše deník The Telegraph.
„Podrobnosti o rozhovorech jsou drženy pod pokličkou v Londýně i v Paříži. Několik dobře informovaných zdrojů z okruhu britské vlády zdůraznilo, že Keir Starmer ještě není plně rozhodnut,“ píše The Telegraph. Nasazení západních vojáků, k němuž by mělo podle představ obou států dojít ihned po podepsání jakékoliv dohody o ukončení bojů na Ukrajině, by mělo pomoci podpořit poválečné urovnání mezi Kyjevem a Moskvou.
Francouzský prezident o této myšlence hovoří již delší dobu a diskutoval o ní již i s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským a také s polským premiérem Donaldem Tuskem.
Jak The Telegraph uvádí, řekl mu jeden zdroj z Whitehallu, že „existují otázky ohledně toho, co bychom mohli podpořit, co bychom chtěli podporovat, a širší otázka ohledně hrozby, pod kterou by mohly tyto jednotky působit, a zda to je, či není eskalační.“
O návrhu na vyslání západních jednotek se hlasitěji začíná hovořit v době, kdy se z USA ozývají z okolí nově zvoleného prezidenta Donalda Trumpa stále silněji hlasy, aby Kyjev uzavřel s Moskvou mírovou dohodu. Trunp sice ustoupil od svého slibu, že válku ukončí do čtyřiadvaceti hodin po svém nástupu do Bílého domu, ale tvrdí, že konflikt urovná během půl roku. Podle The Telegraph se v soukromí domnívají britští úředníci, že Trump Ukrajinu i Rusko nějakým způsobem donutí, aby spolu zasedly k jednacímu stolu.
Britský premiér na neohlášené návštěvě Kyjeva
Veřejný postoj Velké Británie je jasný – „Ukrajinci rozhodnou, zda a kdy chtějí uspořádat mírové rozhovory“. Do té doby by měli západní spojenci Ukrajině poskytovat co největší podporu. Britský premiér Keir Starmer přijel 16. ledna na neohlášenou návštěvu Ukrajiny. Britská vláda uvedla, že Starmer v Kyjevě s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským podepíše smlouvu o „partnerství na sto let“ v oblasti obrany, vědy, energetiky a obchodu.
O nasazení mírových jednotek se hovoří v souvislosti s debatou, zda by si Rusko mohlo ponechat ukrajinské území, které zabralo. The Telegraph ovšem poznamenává, že „ohledně této vyhlídky zůstává mnoho nejasností“. Pokud by k tomu však došlo, uvažují evropští lídři, jak zabezpečit, aby bylo zbývající území Ukrajiny chráněno před případnými dalšími ruskými útoky do budoucna.
Jedním z nápadů, s nimiž přišli Američané, je, že by západní vojáci mohli obsadit přes 1000 kilometrů dlouhou hranici mezi novými ukrajinskými a ruskými hranicemi, a vytvořit tak „demilitarizovanou nárazníkovou zónu“.
Volodymyr Zelenskyj před několika dny napsal na svůj účet na síti X: „Dohodli jsme se na úzké spolupráci s klíčovými spojenci na dosažení míru a rozvoji účinných bezpečnostních záruk“. Jednou z těchto záruk by měla být právě francouzská iniciativa umístit vojenský kontingent na Ukrajině. Britové však podle The Telegraphu zdůraznili, že „tento návrh ještě plně nepodpořili“. Deník jeden nejmenovaný zdroj z vlády cituje: „Trochu předbíháme. Ještě tam nejsme.“
Zcela jistě by pak také byla vznesena otázka bezletové zóny nad Ukrajinou. Ovšem o jejím případném vymezení a způsobech jejího vynucování se zatím ještě oficiálně nejednalo.