Země galského kohouta si už v neděli může vybrat nového prezidenta. Sázky jsou vysoké – jde o osud nejen Francie, ale také EU.

Pokud jeden kandidát nezíská většinu, bude se za dva týdny konat druhé kolo, ve kterém se utkají dva kandidáti, jež v prvním kole dostali nejvíce hlasů.

Dva nejsilnější kandidáti jsou mladý exministr hospodářství Emmanuel Macron a šéfka nacionalistické pravice Marine Le Penová. Kampaň na poslední chvíli ovládlo téma terorismu, neboť jen několik dní před hlasováním zaútočili islámští extremisté v srdci Paříže na policisty. Kandidáti proto zrušili další volební mítinky.

To by mohlo nahrát Le Penové, která ostře vystupuje proti islámu a migraci a bezpečnost Francie bere za své stěžejní téma. Oproti tomu Macron se snaží mírnit vášně a hledá témata, která Francouze spíše sblíží, nelíbí se mu ani silně nacionalistický tón šéfky Národní fronty.

Za nimi se drží ještě relativně silná trojice kandidátů. Republikán François Fillon, který jako zázrakem ještě z kampaně nevypadl navzdory aférám, krajní levičák Jean-Luc Mélenchon a představitel vládnoucích socialistů Benoit Hamon. Je to však poprvé v novodobé historii Francie, kdy reálně hrozí, že se do druhého kola nedostane ani republikán (gaullista), ani socialista. Hamon je bez šance a kandiduje mimo jiné díky dalšímu uniku, současný prezident François Hollande se znovu o post hlavy státu nebude ucházet kvůli neoblíbenosti u drtivé většiny Francouzů – Hollande patří mezi nejméně oblíbené prezidenty ve francouzské historii.

Výsledky prvního kola prezidentského klání bychom měli znát v pondělí ráno. Dá se očekávat, že do druhého kola postoupí Le Penová a Macron, ale mnozí voliči byli do poslední chvíle na vážkách, což by mohlo do druhého kola nečekaně poslat i Fillona.

Tady je pětka kandidátů (podle abecedy), která útočí na nejvyšší politický v jedné z nejdůležitějších evropských zemí.

François Fillon (63 let). Republikáni.

Fillon patřil dlouho mezi reálné vyzyvatele Marine Le Penové. Konkuroval ji nacionalistickým pravicovým programem s důrazem na katolické hodnoty. Vymezil se též proti islámu. Jenže pak přišly skandály s vymyšlenou prací pro manželku placenou z peněz daňových poplatníků a jeho popularita začala postupně klesat. Spekulovalo se, zda ho ještě na poslední chvíli nenahradí vnitrostranický konkurent Alain Juppé, ten ale kandidaturu odmítl s tím, že už je pozdě. Fillon, který voliče vyzval, aby ho zvolili navzdory skandálům, protože „Francie to potřebuje“, se v průzkumech překvapivě držel na třetím místě. Může za to podpora zarytých republikánů. Pro mnoho voličů je Fillon stejně lepší variantou než stále příliš radikální Le Penová.

Benoit Hamon (49 let). Socialisté.

Vládnoucí socialisté jsou v troskách. Popularita prezidenta Hollanda je na dně. Strana se bude z fiaska posledních let dlouho oklepávat. Je vlastně s podivem, že „malý velký muž“ Hamon figuruje v průzkumech na pátém místě. I když pro tradičně silné socialisty je to zdrcující fiasko, mohlo to být ještě horší. Hamon chtěl v kampani „rozbušit srdce Francie“, ale na to v současné době nemá potřebnou „lékařskou“ techniku. Socialisté doufají, že se aspoň trochu otřepou v červnových volbách do Národního shromáždění.

Marine Le Penová (48 let). Národní Fronta.

Dcera nepokrytého rasisty a zakladatele kdysi extrémní partaje Jeana-Marieho Le Pena, se v posledních letech odstřihla od dědictví svého extrovertního otce a snaží se z Národní fronty udělat volitelnou stranu. Nutno říct, že se jí to daří a její preference zažily velký nárůst. Svou roli v tom pochopitelně hraje kapitalizace strachu z migrační krize a terorismu a volání po opuštění EU – odtud obvinění z krajně pravicového populismu, jež Le Penovou pronásledují. Jiným nahánějí obavy její sympatie k ruskému prezidentovi Vladimiru Putinovi. Co je však nejdůležitější, pokud by uspěla Le Penová, pravděpodobně by usilovala o referendum za vystoupení Francie z Evropského unie – to by mohla být pro Unii smrtící rána.

Emmanuel Macron (39 let). Vpřed!

Centristický exministr hospodářství je nejmladším kandidátem na prezidenta a může se stát poměrně překvapivým vítězem – pokud se v druhém kole utká s Le Penovou, šance budou vyrovnané. Ještě před rokem mu nikdo velké šance nedával, Macron se ale postavil do jasné opozice Marine Le Penové a jeho popularita raketově rostla. Macron je bývalý investiční bankéř, který dosud nikdy neusiloval o volenou funkci. S politikou má zkušenosti – působil jako jakási šedá eminence prezidenta Hollanda, když mu radil s ekonomickou reformou. Svého bývalého mentora ale rozezlil, když se odtrhl a založil centristickou partaj En Marche! (Vpřed!). Usiluje o „demokratickou revoluci“ a podobně jako Le Penová se vymezuje proti „prohnilému politickému systému“, který sám zažil zevnitř. V tomto ohledu dobře věděl, že se musí zbavit cejchu sluhy oslabené socialistické strany. Chce také zachovat silnou pozici Francie v Evropské unii.

Jean-Luc Mélenchon (65 let). Nepoddajná Francie

Mélenchon je nejvíce levicový ze všech kandidátů. Chce se zbavit eura a zkrátit pracovní týden na 32 hodin. Na to část Francouzů uslyší, ale europoslanec Mélenchon nejspíše skončí čtvrtý. Bojovný levičák brojí proti Evropské unii, především proti jejímu ekonomickému hlavnímu motoru – Německu. Ve své knize dokonce označil Německo za mocnost, která znovu představuje nebezpečí, protože se vrací její imperialistické ambice – za její novou „říši“ pak označil Evropskou unii. Loni založil antikapitalistické hnutí Nepoddajná Francie, se kterým chce uspět i ve volbách do Národního shromáždění.