Alexis Dutertre FOTO: francouzské velvyslanectví / použito se svolením
FOTO: francouzské velvyslanectví / použito se svolením
Francouzský velvyslanec v Praze Alexis Dutertre popsal Týdeníku FORUM priority předsednictví Radě Evropské unie, které v lednu jeho země převzala – a na něž naváže 1. července Česká republika. Přestože celý svět je stále zasažen hlavně nemocí covid-19, jsou tu další témata – a pro Francii jsou jimi bezpečnost, suverenita a prosazování zájmů EU ve světě.
Právě začalo francouzské předsednictví Radě Evropské unie. Co je jeho největším úkolem?
Řekl bych, že jsou dva. První cíl je obecný a politický – týká se strategického směřování, kterým bychom chtěli, aby se Evropská unie ubírala. Podporujeme myšlenku svrchovanější Evropy, jak z pohledu prosazení se na mezinárodní úrovni, tak z pohledu vnitřních politik, které musí vést. Vidíme vzestup strategických konkurentů, kteří využívají všechny možnosti k tomu, aby prosazovali své zájmy. Je čas, abychom se probudili a aby se EU zaměřila nejen na své vnitřní politiky (zdraví, klima, digitalizace, obchod, migrace, hodnoty) a na ekonomický růst, ale také na to, co se děje vně jejích hranic, a na to, aby prosazovala své vlastní zájmy. Mít takovou Evropskou unii, která určuje své vnitřní a vnější zájmy sama za sebe a pro sebe. Je nutné, abychom prosazovali zájmy Evropské unie.
Jaké jsou zájmy Evropské unie?
Je důležité podívat se na ně z hlediska světových problémů. Je tu vzrůstající soutěžení mezi USA a Čínou. Rusko představuje čím dál tím agresivnější postoj. Konkurentem v našem bezprostředním sousedství je také Turecko. A otázka je – je EU pouze pasivní v těchto věcech, je EU také hřištěm pro ostatní hráče, nebo je EU připravena hrát zásadní roli a prosazovat svoje hodnoty a zájmy na mezinárodní scéně? To je to, co myslíme sdělením, že by Evropská unie měla být více svrchovaná. Být si vědoma velké hry, která se hraje venku, hry, která nemusí být vždycky přátelská. V této hře musíme mít své spojence a mít možnost uplatňovat i naše pravidla. Covidová doba také odhalila naši závislost technologickou, průmyslovou, obchodní a v oblasti zdraví a ukázala, do čeho je nutné investovat. Zastáváme zde názor mít větší svrchovanost klimatickou a energetickou, mít větší svrchovanost na našich hranicích i svrchovanost technologickou. Je důležité, abychom byli lépe připraveni na případy krize, je třeba být více nezávislí a dávat peníze do bezpečnosti. Takže – během těchto šesti měsíců bychom tu rádi měli svrchovanější Evropskou unii, protože cítíme, že je čas reagovat na to, že okolní svět je stále brutálnější. EU by se měla zorganizovat tak, aby ochraňovala a prosazovala své hodnoty a byla schopná obstát v těch nejdůležitějších tématech.
A co je podle vás ten druhý úkol?
Je o tom být „honest broker“, pokud jde o legislativní agendu, coby předsedající země Rady, v rámci našeho předsednického tria, které tvoříme s Českou republikou a Švédskem (jedná se o dlouhodobější cíle předsednictví zahrnující osmnáct měsíců, pozn. red.). Práce uvnitř EU je také o vyjednávání evropské legislativy, v Radě a s Evropským parlamentem, týkající se přechodu k nízkouhlíkové ekonomice, digitální transformace a regulace platforem, posílení vnějších hranic EU a reformy schengenského prostoru, nástrojů spravedlivé soutěže s třetími zeměmi.
Chceme se zaměřit na tzv. strategický kompas, což by měla být Bílá kniha evropské obrany. Musíme být pragmatičtí a investovat například do kybernetické bezpečnosti, ale i do obranných kapacit. Přejeme si posílit evropskou obranu, která bude komplementární k NATO a která posílí transatlantické partnerství. Je tu otázka, zda ve vojenských otázkách potřebujeme někdy konat také autonomně – jako Evropané. Konkrétním příkladem je oblast Sahelu: stabilita této oblasti je zásadní pro Evropu (terorismus, migrace, nelegální obchod), ale když Evropané nepřevezmou odpovědnost, Spojené státy americké nezaujmou naše místo a ostatní se budou pokoušet vyvinout na nás tlak skrze kontrolu našeho bezprostředního sousedství. Jednat v tomto případě autonomním způsobem znamená také ukazovat Spojeným státům americkým, že můžeme být zodpovědnými spojenci a bezpečnostními partnery. Samozřejmě se musíme věnovat i sociálním tématům, jako je zodpovědné financování, pomoc po pandemii covidu a tak dále. Z těch nejdůležitějších priorit bych ještě jmenoval schengenský prostor a ochranu evropských hranic. Očekáváme revizi pravidel Schengenu a chceme posílit evropské nástroje vnější obrany, a to nejen v otázce migrace, ale i ohledně hybridních útoků. To vidíme například na polské hranici. Chceme najít rovnováhu mezi problémy zemí, které nejvíce zasáhla migrace, zodpovědností zemí prvního vstupu za ochranu vnějších hranic a podporou flexibilních možností solidarity. Žádné povinné kvóty, ale je nutné najít cestu, jak říci, že jsme schopni poskytnout mezinárodní ochranu těm migrantům, kteří přicházejí z válečných zón, a zároveň všechny ujistit, že ti, kteří nemají nárok na azyl, takovou ochranu nezískají. Abych to naposledy shrnul: dvě velké priority jsou suverénní agenda EU a snaha stát se mediátorem, být tzv. „čestným zprostředkovatelem“ osmnáctiměsíčního programu, kdy budeme prosazovat důležité legislativní změny. Na tom budeme spolupracovat s Českem a Švédskem. Uděláme, co budeme moci, abychom zlepšili situaci ve všech tématech, o nichž jsem hovořil.
Jak jste zmínil, Rusko je stále agresivnější. Jak se Francie dívá na situaci na ukrajinských hranicích?
Hodnocení je takové, že budeme situaci sledovat. Z našeho pohledu je velice vážná a takto k ní budeme přistupovat. Postup zvažujeme ve spolupráci s našimi partnery v Severoatlantické alianci a v EU, ale samozřejmě i bilaterálně v rozhovorech s Ruskem, ať už na úrovni ministrů obrany, tak i na úrovni prezidentů. Chceme, aby Rusku bylo naprosto jasné, že jakékoli překročení červené linie, kterou představují státní hranice, bude následováno strategickými, masivními následky. Se znepokojením sledujeme přesun vojsk na ukrajinských hranicích. Podporujeme rámec Minských dohod. Samozřejmě chceme podporovat dialog, nechceme žádnou eskalaci napětí a dáváme přednost diskuzi. Ale naprosto jasně a hlasitě na všech úrovních říkáme, že jsou určité červené linie, které nesmějí být překročeny. Situace je složitá, vidíme, že i uvnitř Ruska je politické napětí, které se odráží navenek. I proto je těžké s Ruskou federací vést efektivní dialog. I tak si stále myslíme, že je třeba s našimi partnery diskutovat a hledat shodu.
Celý rozhovor vyšel v Týdeníku FORUM, který koupíte v trafikách.
