Březnové vydání měsíčníku FORUM 24+ FOTO: FORUM 24+
FOTO: FORUM 24+
Další měsíc pryč. Zima pomalu končí, přichází jaro a s ním sluneční paprsky. Stejně pravidelně, jako vychází každý den Slunce, vychází i první čtvrtek v měsíci nové číslo měsíčníku FORUM 24+. Přináší vám jako vždy pestrý mix toho, co se během uplynulých týdnů doma i ve světě událo. A že toho únor a počátek března přinesly opravdu hodně. Jen pořád není jasné, co z toho pro svět vzejde.
Začínáme zostra, jako to začalo i ve světě. To, na co by ještě před dvěma měsíci nikdo ani nepomyslel, se stává realitou, jak píše v úvodníku šéfredaktor Pavel Šafr. USA naprosto viditelně ustupují Rusku a odtahují se od Evropy. Jediné, co současného nájemníka Bílého domu zajímá, je Grónsko, které by si rád vzal. To, že největší ostrov světa nemá zájem, Donalda Trumpa tak nějak netrápí a pořád si vede svou. Heslo „Make America Great Again“ se ale najednou nějak obrací a vypadá to, že namísto Great bude Amerika menší a slabší, a to navzdory všem velkohubým prohlášením.
Začalo to evidentně připraveným představením v Oválné pracovně, kde duo Trump–Vance sehrálo frašku s cílem ponížit a urazit ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského. Jak se jim to povedlo či nepovedlo, můžete posoudit sami, protože vám nabízíme přepis klíčové části jednání, kterou mohly na televizní obrazovce sledovat stamiliony lidí na celém světě.
Jiří Pondělíček komentuje „Trumpův velmocenský koncert“ očima amerikanisty, který se dlouhodobě politice Spojených států věnuje. Jeho závěr je smutný, jsme svědky snah o vybudování nového mezinárodního systému založeného na právu silnějšího a dělícího svět na predátory a kořist.
Ke vztahu a setkávání amerického a ukrajinského prezidenta se vrací Vojtěch Laštůvka, podle kterého to vypadá, jako by při setkání s Trumpem v Bílém domě Zelenského khaki mikina poněkud „vybledla“. Osobní animozity se i v politice zkrátka špatně překonávají.
Jan Pánik obrátil pohled domů na vnitřní politiku a podíval se, jak se liší předvolební kampaň opozice a koalice. ANO už masivní kampaň skutečně rozjelo, ale vládní koalice stále spí. Text je doprovázen grafy předvolebních průzkumů z posledních týdnů. Nejsou to moc pěkná čísla.
Johana Hovorková komentuje rozhodnutí ANO a SPD nezúčastnit se schůzky, kterou svolal premiér Petr Fiala k bezpečnostní situaci a k otázkám obrany České republiky v budoucnosti. Obě opoziční uskupení tak dala více než jasně najevo, že jim bezpečnost České republiky na srdce opravdu neleží a že svoje cíle mají Babiš i Okamura někde úplně jinde. Nakolik se nitky sbíhají u Putina, musí každý čtenář posoudit sám.
O obraně státu, ale nejen o ní, si s poslancem Evropského parlamentu Ondřejem Kolářem povídala Dominika Machová. Podle něj se v současné době Evropa ocitá na křižovatce a musí se rozhodnout, co s ní bude dál.
Martin Skýpala zpracoval „průvodce Mordorem války na Ukrajině“ a zamyslel se, kde bude ležet hranice mezi Západem a ruským barbarstvím.
O nové postavě v čele Německa, o kancléři Friedrichu Merzovi píše rozsáhlou analýzu František Kalenda. Dokáže nový kancléř sjednotit Evropu a zachránit Ukrajinu?
K více než napjaté situaci ve vztazích mezi USA a Evropou, k níž kvůli krokům Donalda Trumpa dochází, se v anketě vyjadřují známé osobnosti. Pro Evropu to nakonec podle některých mínění může být docela povzbudivá lekce.
V rubrice Pro a Proti se utkaly dva názory vztahující se k nečekaně drsné řeči, kterou pronesl na Mnichovské bezpečnostní konferenci americký viceprezident J. D. Vance. Zatímco publicista a komentátor Roman Joch Vancea chválí a tvrdí, že Vance Evropu chápe, ale Evropa nechápe Vancea, píše amerikanista Jiří Pondělíček, že Vanceova pokrytecká řeč byla jen pouhým alibi pro opuštění spojeneckých svazků s Evropou.
O tom, jak je současný Putinův režim nebezpečný i pro vlastní obyvatele, si povídala Johana Hovorková s rusistou a překladatelem Tomášem Glancem.
Na život papeže Františka, který se v posledních týdnech potýká s vážnými zdravotními problémy, se zaměřil Jan Jandourek v článku Vášnivý pastýř v rytmu tanga.
Také se musíme pochlubit, že jsme v tomto měsíci oslavili již desáté narozeniny. Abyste viděli, jak oslava vypadala a kdo nám přišel přát, nabízíme vám několik fotek z dění v La Fabrice.
Velký „kulturní“ rozhovor vedla Jana Podskalská s maďarsko-slovenskou herečkou Judit Pecháčkovou. A povídaly si nejen o filmech Tichá pošta a Pod parou či o seriálu Král Šumavy, ale i o situaci v zemích, v nichž má tato sympatická herečka své kořeny.
Petr Volf čtenářům nabízí pozvánku na retrospektivní výstavu malíře Františka Mertla, která probíhá v Jízdárně Pražského hradu. Pro mnoho Čechů není nejznámějším malířem, protože prakticky celá jeho kariéra se odehrála ve Francii, kde je znám jako Franta.
O Janu Masarykovi a jeho úloze v sovětizaci Československa píše Petr Hlaváček, který v závěru svého eseje připomíná, že sice stále nevíme, jak a proč Jan Masaryk zemřel, ale příběh tzv. třetí republiky je pro nás v současné době mementem, jak může koketování s totalitarismem dopadnout a jak je snadné ztratit svobodu.
Rubrika Portrét je tentokráte věnována géniovi, který se před 550 lety narodil v toskánském Caprese. Michelangelo, jeden z největších umělců lidských dějin, se vám představí v textu Petra Volfa.
Do historie se vrátila i Karolína Němcová v textu věnovaném Akci K, během níž před pětasedmdesáti lety komunisté násilím vyhnali řeholníky z klášterů, které následně zlikvidovali.
A ještě o pět let staršímu výročí se věnuje Pavel Šmejkal, který zmapoval, jak to bylo s vyhlášením Košického vládního programu, který vlastně až tak košický moc nebyl. A co to znamenalo pro Československo.
Vojtěch Laštůvka si „udělal výlet“ a zajel do Slavkova u Brna, který se pravidelně umísťuje na předních místech žebříčků nejlepších míst k životu. Co zjistil, si můžete přečíst v jeho reportáži.
Také můžete přijmout pozvánku k návštěvě Finska, které je pro našince stále ještě dost neznámou zemí, tak, jak ji pro vás sestavila Markéta Mitrofanovová. Ta se vydala na cestu nejen po finsko-ruských vztazích.
K tomu všemu si připočtěte ještě mnoho dalších neméně zajímavých textů, komentářů, postřehů či fotografií. A samozřejmě nechybí ani největší křížovka v České republice.
