Převzato s laskavým svolením redakce serveru HlídacíPes.org.
Jednu z komisí Evropského výboru regionů vede od září česká poslankyně a bývalá středočeská hejtmanka Jaroslava Pokorná Jermanová. Překážkou pro zvolení nebyly ani kauzy pochybných smluv z její hejtmanské éry, kvůli kterým už byli obžalováni dva blízcí spolupracovníci Jermanové. S podvody a zpronevěrou se v minulých dvaceti letech potýkal i samotný Výbor regionů. Celá věc skončila až loni odškodněním auditora, který měl být kvůli svým zjištěním tvrdě šikanován.
Poslankyně a bývalá hejtmanka Středočeského kraje Jaroslava Pokorná Jermanová byla na konci září zvolena předsedkyní Komise pro hospodářskou politiku (ECON) Evropského výboru regionů.
Výbor je institucí Evropské unie a vedle Evropského hospodářského a sociálního výboru funguje jako poradní orgán Evropské komise a Evropského parlamentu. Zasedají v něm zástupci místních a regionálních samospráv a vyjadřují se ze svého úhlu pohledu například k nově navrhované evropské legislativě. Česká republika má ve výboru 12 stálých členů a 12 náhradníků, přičemž polovina je nominována Asociací krajů ČR a druhá polovina Svazem měst a obcí ČR.
„Seznam navržených jmen poté schvaluje vláda a konečné schválení provádí Rada Evropské unie, tedy instituce EU, v níž členské státy koordinují své politiky,“ vysvětluje Andrew Gardner z tiskového oddělení Výboru regionů.
Rady a analýzy k nezaplacení
V Evropském výboru regionů zasedá Jermanová už od roku 2017. Nyní navíc bude v následujících dvou a půl letech řídit práci jedné ze šesti komisí výboru. Už dlouho před zvolením do čela komise ECON však poutala pozornost svými kauzami z hejtmanské éry.
V roce 2019 zasahovali na úřadě Pokorné Jermanové detektivové z Národní centrály proti organizovanému zločinu (NCOZ). Letos na jaře poslal státní zástupce před soud bývalou vedoucí kanceláře hejtmanky Hanu Mastrini a v červnu pak i Romana Šuberta, rovněž bývalého šéfa hejtmančiny kanceláře a později zástupce ředitele krajského úřadu.
V případu jde o pochybné smlouvy s externími poradci, které kancelář hejtmanky uzavřela a proplácela. Škoda byla zatím podle policie vyčíslena na minimálně 1,5 milionu korun.
Podle zjištění serveru Seznam Zprávy byl mezi nadstandardně placenými externisty například někdejší volební manažer ANO Martin Itterheim, který za 50 tisíc korun měsíčně radil bývalé hejtmance s odpady. Historik Michal Odarčenko, který psal podle smlouvy na poloviční úvazek pro hejtmanku projevy a podílel se na vzniku tiskových zpráv, bral měsíčně 50, poté i 60 tisíc.
Kristýna Medvedíková, švagrová Romana Šuberta, sepisovala za 45 tisíc měsíčně na půl úvazku analýzu hudebních festivalů nebo přehled vánočních zvyků. Dana Pavlousková, zakladatelka Klubu svobodných matek, zase měla 35 tisíc měsíčně mimo jiné za sledování aktuálních témat a poskytování zpětné vazby. Výstupy těchto externistů nejsou ale dodnes známy.
Velkou pozornost vzbudila Jaroslava Pokorná Jermanová také tím, že jedno ze svých služebních aut, které dostala přidělené krajem, přenechala k soukromému užívání svému manželovi. O pozdvižení se postarala i během epidemie koronaviru, kdy v roce 2020 podala trestní oznámení na zaměstnankyni krajské záchranné služby Veroniku Brožovou. Ta upozorňovala v otevřeném dopise na chybějící ochranné pomůcky. Hejtmanka žalovala ji i web Náš region, který dopis záchranářky otiskl.
Proč Jermanová? Kvůli geografii a angličtině
Úkolem Komise pro hospodářskou politiku (ECON), vedené nově Jermanovou, je koordinace příspěvků členů k otázkám, které se týkají hospodářské a průmyslové politiky, jako je například politika v oblasti hospodářské soutěže a státní podpory nebo zadávání veřejných zakázek. Její činnost zahrnuje také problematiku finančních prostředků na místní a regionální úrovni.
Jaroslava Pokorná Jermanová zasedá v evropské politické skupině Renew Europe, jejímž členem je i její hnutí ANO 2011.
„O pozicích ve Výboru regionů jednají jednotlivé politické skupiny. Na začátku pětiletého mandátu výboru v únoru 2020 zajistila skupina Renew Europe předsednictví v komisích pro tři své členy a rozhodla, kdo budou její kandidáti na tyto pozice. Rovněž se rozhodla, že na tyto tři pozice bude nominovat kandidátky, a provedla tedy výběr z řad členek ECON, přičemž zohlednila geografickou vyváženost a znalost angličtiny,“ doplňuje Gardner.
„Prohnilí až do morku kostí“
Samotný Výbor regionů se v minulosti potýkal s velkou kauzou, která jeho pověst pošramotila. Jde o případ interního auditora Roberta McCoye, který měl být tvrdě šikanován poté, co v roce 2000 upozornil na podvody a zpronevěry odhalené v účetnictví výboru. Členové výboru měli falšovat nabídky na veřejné zakázky v hodnotě stovek tisíc eur či podávat podvodné žádosti o výdaje na cestovné v první třídě a diety ve výši 230 liber denně. Roční rozpočet výboru je zhruba 89 milionů eur.
Závěry McCoye později potvrdilo šetření úřadu OLAF pro boj proti podvodům. Jeho zpráva z roku 2003 nebyla zveřejněna, ale podle následného parlamentního návrhu, který ze zprávy vycházel, byl OLAF ve svém hodnocení zdrcující, píše web Politico. Evropský parlament tehdy uvedl, že existují důkazy o systematické nekompetentnosti a nedodržování základních pravidel výběrových řízení a finančního řízení, včetně prvků podvodu a falešných nabídek.
V roce 2014 další rozsudek Soudu pro veřejnou službu obvinil výbor z nezákonného jednání a nařídil výboru, aby uhradil McCoyovy náklady na právní zastoupení a zaplatil mu odškodné ve výši 20 tisíc eur. K tomu ale nedošlo. V roce 2015 proto Evropský parlament znovu vyzval výbor, aby se řídil rozsudky tribunálu. Výbor se k tomu odmítl vyjádřit, důsledně odmítal rozsudky soudu provést a ignoroval závěry zprávy OLAF i usnesení parlamentu. Úředníci odpovědní za šikanu byli rychle povýšeni, jakmile McCoy z výboru odešel, napsal Politico.
Ke kritice Výboru regionů si přisadila také nizozemská europoslankyně Sophie in ‚t Veldová, která ve výboru dříve pracovala. V Evropském parlamentu řekla, že podle jejích zkušeností je administrativa Výboru regionů naprosto nekompetentní a prohnilá až do morku kostí. V roce 2020 navrhla poslancům, aby zvážili případné rozpočtové sankce.
Nepřejít k nepříteli
Nyní sedmdesátiletý Brit Robert McCoy odešel po více než třech desetiletích práce v institucích EU v roce 2007 z funkce nejvyššího auditora Výboru regionů. V roce 2020 popsal pro Brussels Times, že po zveřejnění svých zjištění v roce 2000 čelil dlouho šikaně a zastrašování, včetně výhrůžek vlastní rodině a anonymních telefonátů do jeho bydliště uprostřed noci, nebo razií v kancelářích, kdy mizely zdokumentované důkazy o podvodech.
Když se na počátku tisíciletí objevily první zprávy o podvodech, případu využili protiunijní politici. McCoy byl jejich spřátelenými médii vyobrazen jako mučedník, což vyvrcholilo v roce 2004 nabídkou práce od Nigela Farage z britské Strany nezávislosti.
„Nigel Farage mi v roce 2004 zavolal a nabídl mi místo výkonného ředitele v jeho straně UK Independence Party (UKIP),“ řekl McCoy pro Brussels Times. Jednoznačně to prý ale odmítl, nechtěl přejít na stranu nepřítele a navzdory špatným zkušenostem z Výboru regionů zůstal proevropský. Jediným možným řešením je podle něj reforma. „Lidé nám začnou věřit, až začneme stíhat bývalé generální ředitele nebo prezidenty za jejich pochybení. Tváří v tvář tomuto flagrantnímu zneužívání pravomocí se nemůžeme krčit,“ uvedl McCoy.
Případ byl urovnán až v minulém roce, skončil dne 9. července 2021 za přispění zástupce Evropského parlamentu jako mediátora a především parlamentního Výboru pro rozpočtovou kontrolu. „Politické dohody bylo dosaženo už v prosinci 2019 a dohodnutá platba panu McCoyovi byla provedena v listopadu 2021,“ upřesnil Andrew Gardner z Výboru regionů.
Na případ whistleblowera McCoye upozorňoval v roce 2020 také český europoslanec Mikuláš Peksa, který je členem parlamentního Výboru pro rozpočtovou politiku. „Ve Výboru regionů se vytvořila na počátku tisíciletí problematická kultura. To se ale podařilo nyní konečně změnit, i za přispění Evropského parlamentu. Fungování Výboru regionů budeme ale i nadále bedlivě sledovat, budeme se ptát mimo jiné i na to, jak se daří promítat stanoviska výboru do rozhodnutí Evropské komise,“ říká pro HlídacíPes.org.