Česko si připomnělo 49 let od invaze ze srpna 1968. Pietní akce se konaly na několika místech. Pamětníci vpádu vojsk Varšavské smlouvy se shromáždili například před budovou Českého rozhlasu na pražské Vinohradské třídě. Oběti tehdejších událostí si lidé připomněli také na pražském Václavském náměstí a v Brně. Předseda Sněmovny Jan Hamáček (ČSSD) v projevu zdůraznil potřebu mít spolehlivé spojence, v této souvislosti vyzdvihl členství v NATO. Poukázal také na statečnost lidí, zároveň ale i na zradu tehdejších elit v čele státu.
Vojska pěti zemí Varšavské smlouvy překročila československé státní hranice v noci z 20. na 21. srpna. Násilně tím skončil pokus o reformu tehdejšího socialistického Československa. Do konce roku 1968 si invaze vyžádala podle nových poznatků historiků 137 mrtvých, další stovky lidí byly zraněny.
Jména všech obětí z roku 1968 i zastřelených demonstrantů z prvního výročí invaze v roce 1969 dnes zazněla u sochy sv. Václava na Václavském náměstí, kde pietní shromáždění uspořádal spolek Bez komunistů.cz. Hrdinství lidí, kteří se postavili okupantům, bylo připomenuto i před budovou Českého rozhlasu. Při jeho obraně v ranních srpnových hodinách 1968 zemřelo několik Čechoslováků. Věnce u vchodu do rozhlasu položili například Hamáček nebo místopředsedkyně Senátu Miluše Horská.
„Připomínáme si hrdinství prostých občanů tváří v tvář okupační armádě. Připomínáme si, že svoboda není samozřejmá a může se rychle ztratit,“ řekl Hamáček. Události roku 1968 podle něj ukázaly to nejlepší, co v lidech bylo. Zároveň se ale staly obžalobou zrady a zbabělosti tehdejších elit, které stály v čele země. Podotkl, že krize může přijít náhle a Česko poté bude potřebovat ve svém čele lidi, kteří dohlédnou dále než jen za svůj zájem. Za tehdejší problém označil chybějící spojence a vyzdvihl proto členství ČR v Severoatlantické alianci.
O boji za svobodu mluvila i Horská. Mimo jiné řekla, že v ČR bytostně chybí zákon, který by posiloval nezávislost veřejnoprávních médií na politických stranách. „Nezastírám, že mě velmi znepokojuje, že je zde mocenský nátlak politických a byznysových skupin na oslabení nebo přímo likvidaci nezávislosti médií veřejné služby,“ řekla.
Na Václavské náměstí přišel i Jiří Línek, předseda Sdružení bývalých politických vězňů. Vzpomínal, jak po Václavském náměstí projížděly tanky a lidé se jim snažili prorazit nádrže na naftu. Když se pokusil dojít před budovu tehdejšího Československého rozhlasu, ruští vojáci začali střílet ze samopalů. Střelba tehdy poničila i fasádu Národního muzea. Stopy po kulkách zůstaly patrné i po následné opravě ze 70. let. Zachovány zůstanou i po dokončení aktuální rekonstrukce, uvedl dnes náměstek generálního ředitele Národního muzea Milan Plaček.
Připomínka výročí okupace bude odpoledne pokračovat na Václavském náměstí, kde na hudebním happeningu vystoupí třeba Vladimír Merta nebo Blues Band Luboše Andršta.
Výročí si dnes připomněli i Slováci, mimo jiné položením věnců a shromážděním v Bratislavě. Pietní vzpomínka bez účasti politických špiček se uskutečnila v centru metropole u pamětní desky připomínající tři zastřelené na začátku vojenské invaze. Premiér Robert Fico na jiné akci řekl, že Slovensko zaplatilo velkou daň v podobě normalizace a že hodlá podporovat rozvoj svobody a demokracie na Slovensku.